Prázdniny tráví s kosou a hráběmi

Na jindy neudržovaných loukách v lesích na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy lze v těchto dnech vidět nadšence s kosami a hráběmi. Letní prázdniny totiž využívá každoročně Občanské sdružení Krajina ke kosení a odklízení trávy na podmáčených loukách. Letos takto ručně členové sdružení a jejich pomocníci upraví v oblasti Žďárských vrchů sto třicet hektarů luk. Jednu skupinu je možné potkat v lesích u Cikháje. Kosení luk ležících ladem by se mohlo někomu zdát jako zbytečná práce, ale i to má svůj účel. Udržuje se tak schopnost luk, jejichž podložím jsou rašeliniště nebo polorašeliniště, zadržovat vodu. "Tyto louky mají velký vodohospodářský význam. Troufám si tvrdit, že větší než třeba rybník o stejné výměře. Rašeliník funguje jako houba a když je hodně vody, tak ji nasává do sebe a v období sucha ji zase vypouští. Toto je jeden z hodně cenných prvků, který Žďárské vrchy měly, ale bohužel se rychle vytratil. Když se o louky nikdo nestará, tak začnou zarůstat pochybnými druhy rostlin a postupně se mění v les," vysvětlil roli mokřadů v přírodě Milan Daďourek z občanského sdružení Krajina. Vedle vodohospodářské funkce se v neposlední řadě kosením zachovávají vzácné druhy rostlin. Na loukách u Cikháje je to například dnes už vzácná květina, vstavač májový. Protože jde o louky, které nelze kosit mechanizací, musí se všechny práce dělat ručně. "Dříve to byly obecní pastviny, nebo tady jejich vlastníci sami sušili seno. Dnes už o tuto trávu nikdo nestojí, ale louky se kosit musí. Trávu pak snášíme na jedno místo, kam lze zajet s traktorem, aniž by se hned utopil v rašeliništi," přiblížil problémy s kosením luk Daďourek. Současně poukázal na nesnáze s likvidací trávy, o niž dnes není zájem. Z velké většiny se proto vozí do kompostáren, kde se ale za její uložení musí platit. Nutné výdaje, k nimž patří i mzda brigádníků, hradí sdružení Krajina z peněz, které se mu podařilo získat od Státního fondu životního prostředí. "Bez této podpory by to dělat nešlo. Fond nám vyšel hodně vstříc a poskytnul tři čtvrti miliónu korun," doplnil Daďourek. Peníze ze státního fondu může sdružení použít jenom na plochy, které má v nájmu. Údržbu těch ostatních doplácí správa chráněné krajinné oblasti z peněz ministerstva životního prostředí určených na management. Na pokosení podmáčených luk a pastvin spolupracují se sdružením Krajina stovky nadšenců. Loni upravilo sto dvacet lidí šedesát hektarů luk a letos chtějí pokosit dvojnásobek. "Je hodně těch, kteří přijedou pomoci na jeden nebo dva dny, jezdí iznámí s rodinami. Dá se říci, že letos se zapojí asi dvě stovky lidí," odhadl Daďourek. Dodal, že mezi pomocníky se najdou i chlapci z výchovného ústavu ve Žďáru nad Sázavou: "Je to pro nás dobrá pomoc, protože je to organizovaná skupina se svým dozorem. Zadáme jim práci a už se o ně prakticky nemusíme starat." Práce na kosení luk v lesích má podle Daďourka určitě i smysl pro samotný ústav, protože chlapci se dostanou do přírody a dělají užitečnou práci, kterou jistě ocení i veřejnost.

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info