Poškození lesů v Orlických horách

Podle nové studie o zdravotním stavu lesů v Orlických horách, kterou zpracoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, je v současné době v hřebenové oblasti Orlických hor výrazně poškozeno více než 1000 ha lesů. Nejvíce postiženy jsou mladé porosty smrku na jihozápadní straně hor od nadmořské výšky 800 m. Na severovýchodní straně hor jsou poškozeny pouze oblasti v blízkosti hlavního hřebene. K úplnému odumření došlo v některých případech podsadeb pod zbytky původních porostů. Vyčíslení reálné škody v nejvíce postižených porostech dosahuje částky 10 milionů korun, přitom nejvíce jsou postiženi soukromí vlastníci lesů - Správa Kolowratských lesů a Lesy Janeček, s.r.o.

Současná situace smrkových mlazin je komplikována mimo jiné tím, že se v nich projevuje několik různých typů poškození současně. Od roku 2000 se v Orlických horách projevuje odumírání spodní části korun mladých porostů smrku ztepilého a pichlavého. Výrazné je vždy po zimách s vysokou sněhovou pokrývkou - tedy v roce 2000 a 2002. Toto poškození, při kterém dochází k červenání a opadu jehličí ve výšce do 1,5 m, je spojováno s výskytem houbového patogenu Ascocalyx abietina, jehož masivní výskyt v těchto porostech byl zjištěn v červnu 2000. Tato houba je ovšem dosud považována za saproparazita, u něhož se nepředpokládá schopnost napadat zdravé jedince. Za další z možných spolupůsobících faktorů je považováno krátkodobé znečištění ovzduší v období před napadnutím sněhové pokrývky, či koncentrace škodlivin ve sněhu během jeho odtávání.

Na jaře letošního roku došlo v celé hřebenové oblasti Orlických hor také ke zčervenání a následnému opadu jehličí letorostů v horní části korun. Tento jev se projevil u smrků všech věkových tříd, nejvýraznější byl ovšem u mlazin, kde v kombinaci s dosavadním poškozením způsobil závažné narušení jejich zdravotního stavu. Prvotním působícím faktorem byl v tomto případě průběh teplot během zimního období 2001/2002, který vedl k ojedinělým mrazovým škodám na lesích i v dalších pohořích. V případě Orlických hor bylo působení meteorologických faktorů posíleno pravděpodobně nevyvážeností výživy, ke které dochází kvůli vysokým spadům dusíku ve srážkách (ročně 49 - 60 kg na hektar). Analýzy VÚLHM prokázaly u poškozeného jehličí vyšší poměr dusíku k draslíku než u zdravých jedinců. Přitom zvýšené obsahy dusíku v jehličí prodlužují období růstu a omezují vyzrávání letorostů, draslík naopak podporuje odolnost vůči nízkým teplotám. Působení uvedených faktorů mohou posilovat nárazově zvýšené koncentrace oxidu siřičitého, případně některé další škodliviny.

Dalším typem poškození je žloutnutí dospělých smrkových porostů, které se ovšem nepřekrývá s již uvedenými případy. V případě žloutnutí jde o prokazatelný nedostatek hořčíku, který je od roku 2000 odstraňován vápněním dolomitickým vápencem v rámci programů Ministerstva zemědělství ČR.

Mezi navrhovaná opatření patří kromě doporučení konkrétních pěstebních postupů v poškozených porostech, také dočasné omezení výsadby smrku na rizikových lokalitách a jeho případná náhrada vhodnými listnatými dřevinami, případně i jehličnany (kleč, modřín), úprava výživy a mrazuvzdornosti aplikací draselných hnojiv a doplnění zásoby hořčíku ve vybraných lokalitách aplikací vápnitého dolomitu. V odůvodněných případech lze uvažovat i o udělení výjimky z lesního zákona v povinnosti zalesnění holin do dvou let.

I při maximálním úsilí mohou tato opatření přinést očekávaný efekt teprve v horizontu desítek let. Do té doby je nutné v Orlických horách posílit monitoring zdravotního stavu lesů a příčin poškození.