Plynofikaci hor má zaplatit Unie

I ve vysoko položených vesnicích Orlických hor by v blízké budoucnosti jejich obyvatelé mohli začít topit plynem. Rozsáhlý projekt, díky němuž by se plynofikovaly téměř všechny vesnice od Náchoda až po Králíky při celkové délce plynovodu 650 kilometrů, nyní hledá oporu u starostů. S penězi by prý nemusel být problém, na sedmdesát procent nákladů by podle autorů projektu mohla přispět Evropská unie.„Je to mimořádná šance. Pokud by se podařilo získat finance z evropských fondů a z dalších zdrojů, na obcích by zůstal pouze desetiprocentní podíl. Teď se samosprávy musí rozhodnout, zda do projektu půjdou,“ uvedl koordinátor projektu bývalý poslanec Josef Ježek.Plynárny dosud dovedly plyn pouze do okolí větších měst v podhůří, plynovody končí například ve Valu u Dobrušky nebo ve Skuhrově nad Bělou. Do horských údolí s velkými vzdálenostmi a řídkým osídlením se plynařům v minulosti nevyplatilo potrubí zavést. Také pro horské obce by za běžných podmínek byl plyn velmi nákladný.Koncepční studie počítá s téměř devíti tisíci přípojkami v regionu s třiadvaceti tisíci obyvateli. Většinu peněz chtějí organizátoři projektu získat od evropských fondů soudržnosti, patnáct procent od Státního fondu životního prostředí a deset procent by podle příslibu zaplatili plynaři. Celkové náklady vycházejí v hrubém odhadu na 774 miliony korun.Dva dobrovolné svazky obcí na Rychnovsku a Ústeckoorlicku zřejmě kvůli plynofikaci vytvoří účelové sdružení. Starostové nyní potřebují konkrétní podrobnosti o finanční stránce projektu, aby se zastupitelstva mohla rozhodnout k případným závazkům.„Potřebné informace zatím bohužel nemáme. Osobně zavedení plynu vítám, ale náklady na plynofikaci budou pro malé obce i tak velkou zátěží,“ řekla předsedkyně svazku Region Orlické hory a senátorka Václava Domšová.Topení plynem má zlepšit ovzduší v Orlických horách. Autoři projektu počítají, že podporu Evropské unie získají také proto, že chtějí spolupracovat s Poláky. Část hor, například okolí Nového Hrádku, Olešnice, Sedloňova či Deštného, je totiž možno plynofikovat pouze z Polska.„Jde o to přivést na hranici asi pět kilometrů plynovodu. Není to až tak technicky obtížné řešení, spíš to bude papírová válka,“ míní Ježek.Pokud obce na projekt kývnou, bude třeba připravit jeho dokumentaci alespoň k územnímu rozhodnutí. S evropskou dotací by se mohlo začít stavět do dvou až tří let.

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info