Pícninářsky nevyužívané travní porosty: aktuální problémy v České republice
19.12.2006 | Priroda.cz
Většina lidí ví, že lesy v České republice zaujímají zhruba třetinu rozlohy a od devadesátých let jejich rozloha pomalu roste. Ne každý si uvědomuje, že podobně je to i s trvalými travními porosty. Trvalé travní porosty - tedy louky a pastviny - představují v České republice i ve středoevropských podmínkách významný stabilizační a konzervativní prvek v krajině i v celé soustavě hospodaření na půdě. Jsou to právě louky, které tvořily známý charakter české krajiny v několika posledních stoletích. Vznik a vývoj travních porostů je podmíněn jejich pravidelným obhospodařováním, bez něhož by se naprostá většina travních porostů postupnou sukcesí proměnila v lesní společenstva.
Trvalé travní porosty v ČR představují obrovský produkční potenciál biomasy (uvažovat lze o jejím spalování) a jsou zároveň nedílnou a nezastupitelnou součástí ekologické stability krajiny - ve smyslu jejich retenční kapacity pro zadržení vody, omezení erozních jevů a poskytují rovněž životní prostor mnoha živočišným druhům. V současné době je plocha luk a pastvin v ČR 968 278 ha (louky 680 278 ha, pastviny pak 288 000 ha), tedy úhrnem necelých 23 % z rozlohy zemědělské půdy. Plocha travních porostů přitom stále roste.
Podmínkou, aby travní porosty mohly plnit mimo produkční ekologické funkce v tvorbě a ochraně krajiny a životního prostředí, je, že musí být alespoň částečně využívány - zemědělsky obhospodařovány. V zásadě jde o pravidelné odstraňování nadzemní hmoty porostu - sečení. Důvodem je nezbytnost udržení příznivého botanického složení luk a zabránění šíření plevelů. To je i důvod, proč Evropská unie vydává obrovské částky na programy, které zajišťují údržbu kulturní krajiny v zemích západní Evropy.
Sečení paradoxně přináší problém, co s posečenou hmotou. Stav skotu poklesl ze 3,5 na 1,2 milionu kusů a proto její zkrmování je značně omezeno. Kromě možnosti spalování jako obnovitelného zdroje energie se nabízí rovněž mulčování - návrat živin zpět do půdy. Mulčování je jedním z tradičních způsobů využívání rostlinné hmoty v zemědělství. Spočívá v pokrývání půdy posečenou rostlinnou hmotou s cílem využití mulče jako zdroje živin - návratu živin do půdy, ochrany půdy proti vodní a větrné erozi, rozvoji plevelů, jako ochrana půdní vláhy a pro úpravu tepelných podmínek v půdě. Naopak existuje určité nebezpečí kontaminace půdy látkami zachycenými v biomase.
Ing. Dagmar Honsová(zobrazit další články od tohoto autora)
email: dagmar.honsova@seznam.cz
Další články v kategorii Ekologie
- Od srpna 2026 začnou platit první klíčové povinnosti PPWR. Jste připraveni? (26.06.2026)
- Odborníci a rybáři odlovili z rybníka v Kroměříži téměř 2700 invazních sumečků (25.06.2026)
- Česká inspekce životního prostředí má nového ředitele, stal se jím Pavel Straka (25.06.2026)
- Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let: Pilíř české energetiky a vyhledávaný technický unikát je ve výborné kondici (25.06.2026)
- Ochránci přírody chtějí zakázat vstup na vrch Stohánek v Ralsku, turisté ho ničí (24.06.2026)
- Prodeje fairtradové kávy v ČR loni klesly o čtvrtinu, méně se prodalo i kakaa (24.06.2026)
- Island po dvouleté pauze navzdory protestům obnovil lov velryb (23.06.2026)
- Ministerstvo životního prostředí vydalo všechna jednotná enviromentální stanoviska pro stavbu Vodního díla Nové Heřminovy (23.06.2026)
- Benátská populace plameňáků nachází útočiště v zotavujících se mokřadech (22.06.2026)
- Kjódó: Japonští vědci přeměnili vyhozené nudle udon na rozložitelný biopapír (22.06.2026)

Tweet



