Pěstování kukuřice na energetické účely má negativní vliv na životní prostředí

Američtí výzkumníci zkoumali, do jaké míry je možné sklízet kukuřici na výrobu biopaliv, aby to nemělo negativní vliv na kvalitu půdy, a tím na výšku výnosů, kvůli odčerpání živin z půdy.

Humberto Blanco, výzkumný pracovník z Ohio State University, ve spolupráci s College of Food, Agricultural and Environmental Science, sledovali vliv posklizňových kukuřičných zbytků na obsah organického uhlíku v půdě, výšku výnosů a na životní prostředí. Cílem projektu bylo zjistit, do jaké míry je možné sklízet kukuřici na výrobu biopaliv, aby to nemělo negativní vliv na kvalitu půdy, a tím výšku výnosů kvůli odčerpání živin z půdy. Důležitou úlohu hraje typ půdy a svahovitost pozemku.

Pokud je pozemok svahovitý a z pole jsou odvezeny všechny posklizňové zbytky kukuričie, ztráty na výnosech jsou vyšší. Aby nedošlo k vysoce průkaznému snížení obsahu uhlíku v půdě, ze svahovitých pozemků se nesmí odvézt více než 25 % posklizňových kukuřičných zbytků. Na hlinitých půdách při sklizni posklizňových zbytků ve výši 75 % dojde za 3-5 let k významnému snížení obsahu organického uhlíku. Zaorání kůry do půdy pomáhá regulovat teplotu půdy a zadržuje vodu, kterou plodiny později využijí pro svůj růst.