Parlament schválil v prvním čtení výrazně účinnější ochranu půdy než doposud

Poslanecká sněmovna v úterý v prvním čtení schválila novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Podle předkladatele, Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP), se jedná o stěžejní právní úpravu ochrany jedné z důležitých složek životního prostředí a neobnovitelného přírodního zdroje. Nová právní úprava zachycuje podle MŽP několik důvodů pro změnu.

Jednak jde o posílení ochrany kvality zemědělského půdního fondu před nadměrným poškozováním, snižováním úrodnosti půdy a degradačními procesy, ale především jde o ochranu kvantitativní, tedy zabránění nadměrné a nevratné ztrátě půdy v důsledku zbytečných záborů.

V poslední době zesílil tlak na velké zábory kvalitní zemědělské půdy především pro výstavbu průmyslových zón a skladových areálů. V průměru takto ročně propadne do klína developerů a zanikne 50 km2 takovéto půdy, většinou na místech dostupných, v blízkosti aglomerací a sídel.

Z toho je vidět, že dosavadní právní úprava a systém poplatků nebyly dostatečně silným nástrojem pro uchování půdy do budoucna a výběr ploch s nižší kvalitou půdy pro novou zástavbu. Proto Ministerstvo životního prostředí navrhlo pro Českou inspekci životního prostředí, která v ochraně zemědělského půdního fondu neměla dosud žádné pravomoci, i zde zřetelné kompetence. Novela také zareagovala na další právní úpravy, které s problematikou výstavby, záborů půdy a možnostmi alternativního využití zemědělské půdy bezprostředně souvisejí, jako je například stavební zákon.

Základním ekonomickým nástrojem ochrany zemědělské půdy jsou odvody za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Ty se ovšem nezměnily od doby nabytí účinnosti zákona v roce 1992. V dnešní době je naprosto jasné, že takto nastavené ekonomické nástroje již podlehly inflaci i změnám ve struktuře ekonomiky a tím pádem jsou tyto poplatky velice nízké a málo motivující.

„Důležité je, aby nově nastavené ekonomické nástroje zabránily zájmu investorů o zábory kvalitních zemědělských půd a vedly je k zájmu o pozemky s horší kvalitou, pro jejich záměry dostačující, jako jsou například pozemky v tzv. brownfields“, řekl k dnešnímu jednání ministr Martin Bursík.