Odhad věku živé srnčí zvěře

Ing. Jaromír HOZA

V odborných pojednáních o srnčí zvěři je obvykle odhad věku živé srnčí zvěře podmiňován využitím všech znaků, které napomáhají stanovit věk. Avšak i při největší zkušenosti nemůže být odhad věku přesný. Obzvláště mezi třemi až pěti léty může být jenom přibližný. Věk jednoletého a dvouletého srnce se dá poměrně dobře určit. V této první věkové kategorii se dá chovná hodnota poměrně snadno určit především výškou parůžků. Horší je to však u srnců 3 - 5letých, tedy v druhé a třetí věkové třídě, což je v praxi bohužel nejpotřebnější.

Jedním ze znaků, mimo zdravotní stav, roční období, úživnost teritoria, doba před nebo po říji, je i tvar hlavy a zbarvení obličejové masky srnce. Především velikost bílé skvrny za větrníkem. Ta se začíná zpravidla objevovat v prvním roce. Zvýrazněna je v druhém roce. V dalších létech, to je ve třetím a čtvrtém roce, je barevnost nejvýraznější. Po pátém roce ztrácí hlava barevnou pestrost. V sedmi létech pozbývá hlava výraznosti a bílá skvrna se ztrácí v barvě hnědočervené. Je pochopitelné, že tyto znaky jsou u každého jedince poněkud rozdílné a nelze stanovit obecně platné jednotné značení. Výše uvedené slovní popsání změn obličejové masky je snad vyčerpávající, avšak nemůže nahradit barevnou fotografii. Proto jsem si dal tu práci a nafotografoval jsem hlavy ulovených srnců všech věkových kategorií, respektive roků tak, aby bylo možno porovnat masky srnců od jednoho roku až po sedm let. Hlavy byly fotografovány s předběžně stanoveným odhadem věku, avšak s konečnou platností byly zařazeny až po přesném stanovení věku podle chrupu na Okresní přehlídce v následujícím roce. Dvě hlavy z předběžného odhadu musely však být nahrazeny jinými, neboť předběžný odhad věku se nekryl s verdiktem komise.

Tímto zařazením fotografií podle věku vedle sebe teprve vynikne konkrétní rozdíl postupujícího zbarvení obličejové masky s postupujícím věkem. Je pochopitelné, že se jedná o různé typy srnců, avšak i tak je možno si teoretické popisování doložit praktickou ukázkou. Pro přesnou informaci by bylo zřejmě žádoucí doložit postupující zbarvené masky fotografiemi jednoho srnce. Ten by však v tomto případě musel být v živém stavu po celou dobu nezbytných 7 - 8 let. Dalším problémem by bylo zda by se podařilo po celá ta dlouhá léta uhlídat srnce v revíru a každoročně jej nafotit z potřebné vzdálenosti několika metrů v čelní pozici a za přijatelného světla. Tento postup je bezesporu nereálný. Určitou možnost by v tomto případě skýtala obora, či spíše obůrka. Ovšem tato fotodokumentace by měla jinou vypovídající hodnotu, neboť jedinec by byl z oborního chovu a tudíž nepoužitelný pro hodnocení z volné přírody. Nicméně soustředit celou sérii fotografií tak, jak se někdy podaří nalézt a sestavit celou sérii shozů by byl záslužný a zajímavý počin, který by měl absolutní vypovídající hodnotu.

Výše uvedené fotografie byly pořízeny ze srnců ulovených pouze v jedné honitbě, v průběhu několika let v okrese Zlín. Honitba je v podstatě polní, s asi 20 % lesních porostů a patří HS Mladcová-Paseky. Nadmořská výška je kolem 200 m.

Předpokládám, že zařazení fotografií obličejových masek srnců podle věku vedle sebe snad napomůže v praxi lépe se orientovat při mysliveckém hospodaření s naší nejpočetnější a nejkrásnější spárkatou zvěří.

Redakční poznámka:

Obličejové kresby srnců jsou užitečnou pomůckou pro odhad věku živé zvěře, samozřejmě s ostatními dílčími znaky (postava, krk, kondice atd.). Musíme ovšem znát místní kmen zvěře a počítat s individuálními odchylkami. To je právě na této myslivecké odbornosti zajímavé, protože někdy může být všechno úplně jinak. I autor takové případy uvádí.

MVDr. Zdeněk KOLÁŘ

Myslivost č. 8/2002