Odborníci se hádají, kolik je zvěře

Zemědělci si stěžují na to, že se v lesích přemnožila zvěř, která ničí pole a louky. Myslivci jim však oponují. Podle nich zvěře v přírodě naopak ubylo. "Zatímco dříve jsme byli zvyklí vídat jednu srnku a za ní maximálně další dvě, tři, dnes už po polích přebíhají i patnáctihlavá stáda," řekl Jiří Teplý z liberecké Agrární komory. "Přemnožily se tedy zejména srny a divoká prasata. Ta zryjí louky a pole tak, že je zemědělci pak musí na jaře zarovnat a znovu zorat, aby plochu vůbec mohli osít."

Argument, že divoká prasata ubývají, protože nebyla letos v kukuřičných polích příliš k vidění, Teplý odmítá. "Nerostly houby, takže černá zvěř se držela ve stínu lesa, odkud je houbaři letos nikam nevytlačili," uvedl Teplý. "V lese měla divoká prasata potravy dost." Zemědělci nicméně připustili, že některé druhy zvěře z lesů naopak mizí. "Tak například bažanti nebo zajíci už skoro nejsou nikde vidět, v přírodě ubývají," potvrdil Teplý.

Vysoká zvěř, například jeleni či mufloni, škodí podle Teplého zejména v lesích, kde okusují stromky v lese. Pěstitelé ovoce, kteří mají například v Pěnčíně a jeho okolí ovocné sady, se před vysokou mají raději na pozoru. "Sadaři si stromy oplotili, aby k nim zvěř neměla přístup," vysvětlil Teplý. "I tak se ale někdy stane, že se k nim zvěř přesto dostane, pokud nejsou stoprocentně zajištěné, a okouše je."

Myslivci však s tvrzením, že zvěři se v lesích dobře daří a přemnožila se, nesouhlasí. "To je jenom zdání," oponuje jeden z myslivců, který okolí Liberce dokonale zná. "Jsou místa, kam se zvířata stahují za potravou, ale rozhodně to neznamená, že když jsou vidět na relativně malé ploše ve větším množství, že jich je všude tolik." Podle něj se zvířata pouze přizpůsobují tomu, že obdělaných polí v posledních letech ubývá. "Zatímco dříve tu byly třicetihektarové plochy, dnes jsou dvacetihektarové a stále se zmenšují," vysvětlil myslivec. "Takže zvířata se skutečně pohybují na menší rozloze, což může vyvolat mylný dojem, že jich je mnohem více."