Od orlů po výry a kulíška

Součástí naší přírody jsou i dravci a sovy, a najdeme mezi nimi vzácné druhy, u kterých je potěšitelné, že si Českolipsko vybrali ke svému vyhnízdění. Projektem Dravci a sovy se zabývají členové českolipské organizace Svazu ochránců přírody Aron již čtvrtým rokem. "Od začátku roku jsme monitorovali dravce v přeletech, například káně rousné, které sem na zimu přilétá ze severských států," řekl nám Oldřich Roztočil. Jak vyplývá z výsledků, letos byly zaznamenány jen dva kusy u Jestřebí, kde jich v minulých letech bylo až přes 20 kusů. "Proč, to si neumíme vysvětlit, snad že tam na severu byla menší zima?" domnívá se Roztočil.V jarních měsících ochránci přírody pozorovali tahy dravců orlovce říčního s třemi 3 exempláři, byl spatřen jen jeden luňák červený, což je proti letům minulým také úbytek; bývaly tu viděny až tři kusy. Další z dravců je luňák hnědý, velice vzácný obyvatel Českolipska. "Toho jsme letos nezjistili vůbec, ale z dalších vzácných dravců byl včelojed lesní viděn na jedné lokalitě u Janovic u Kravař," dodává Roztočil.Nemohli jsme se nezmínit o tradičním "hostu" na našem okrese, o největším dravci, který se tu vyskytuje, a to je orel mořský. "Potěšilo nás, že orel mořský tu dokonce vyhnízdil na dvou lokalitách. V jednom případě byla spatřena dvě mláďata a v druhém jen jedno. Podle dalších zjištění se na Českolipsku ale vyskytují celkem čtyři páry. Z nich byla ale v dubnu jedna samice zastřelena nezodpovědným myslivcem a tím určitě vzalo za své i její hnízdo s mláďaty. Já osobně spatřil 10. dubna v nivě Ploučnice mladého orla, který měl prostřelené letky a rejdovák. Přesto ale létal, podařilo se mu tedy se zachránit," dozvěděli jsme se od Roztočila dál. Jak také podotkl, letos se ochranáři zaměřili hlavně na vyhnízdění motáků pochopů. "Je to dravec, který hnízdí hlavně v rákosí při březích rybníků, samec je hnědobílý a má černé konce letek; samička je tmavohnědá. Živí se hlavně v noci, a to hraboši, ale nepohrdne malým zajíčkem či nějakým menším ptákem. Nepatří však mezi největší dravce, rozpětí křídel nedosahuje ani metru. Samice klade asi začátem května od 4 do 6 vajíček do hnízda, které ale staví oba z páru z klacíků a vystýlají ho rákosem. Asi po měsíci se líhnou postupně mláďata, která vylétávají z hnízda asi po dvou měsících. Zjistili jsme na Českolipsku 14 hnízdících párů a v nich bylo vyvedeno 48 mláďat. Samozřejmě počítáme s tím, že jsme neobjevily všechny hnízdící páry, protože rybníků je na našem okrese velmi mnoho," říká Roztočil.Naposledy se zmiňme o sovách. Největší z nich, výr velký, hnízdí i u nás na několika místech, letos byla zjištěna ale jen dvě vyhnízdění se 4 mláďaty. "Navíc dvě hnízda byla zničena jinými dravci, možná i liškami či jinými predátory," doplnil Roztočil. Podle něho kuriozitou je, že přímo do České Lípy na stříbrné smrky v parku u ZŠ Pátova se slétá k zimování od čtyř do sedmi kusů kalousů ušatých, a jsou zde až asi do března. Přes den je mohou žáci pozorovat ve vrcholcích korun stromů, jak tam spí, protože loví v noci. Přes léto žijí v městském parku, kde pravidelně vyvádějí mláďata. Jinak kalouse ušaté zaznamenáváme asi na šesti lokalitách, takže je tu poměrně častý. Máme tady ale i mizejícího sýčka obecného, a to opět v městském parku, kde dokáže houkat třeba od půlnoci do tří hodin ráno. Byl zaznamenán i přelet puštíka obecného, který si "odpočinul" opět v městském parku. Jestli zde hnízdí, to jsme nezjistili, ale před dvěma roky tu vyváděl z hnízda pět mladých,"míní Roztočil. A na konec informace i o sovičce nejmenší, kulíškovi, který je veliký asi jako špaček a je k vidění na jen v málo lokalitách, nejvíce v oblasti Lužických hor.