Obce startují vytápění biomasou

Uhlí jednou vytěžíme, kdežto sláma tady bude vždy, zaznívá mezi příznivci ekologie. Alternativní zdroje energie zatím v Plzeňském kraji nejsou příliš rozšířeny. Získávat elektřinu, teplo a teplou vodu jinak než z uhlí a plynu chce ale čím dál více měst a podniků. Je to šetrnější k přírodě.

Obyvatelé sídlišť v Plané budou mít v letošní zimě teplo a teplou vodu v domácnostech ještě díky hnědému uhlí. Příští rok už jim ale byty bude vyhřívat sláma a kůra.

„Stará kotelna na uhlí dosluhuje. Mohli jsme ji modernizovat, aby spalovala uhlí nebo aby byla na plyn, ale myslíme si, že bychom se všichni měli snažit přejít na obnovitelné zdroje energie, které máme na dosah ruky,“ říká starosta Plané Karel Vrzala. Radnice se rozhodla, že v kotelně bude spalovat slámu a kůru. „Uhlí jednou vytěžíme, kdežto sláma tady bude vždy. Peníze, které za ni dáme zemědělcům, zůstanou v regionu,“ dodává.

Planá už má na přestavbu kotelny za více než čtyřicet milionů korun přislíbenu dotaci. Sláma a kůra se mají v kotelně spalovat už příští rok na podzim.

Ekologické vytápění bude brzy i v Plzni

Ekologické vytápění budou mít také lidé v Plzni. Plzeňská teplárenská připravuje stavbu bloku spalujícího dřevní odpad z lesů. Plzeňská teplárenská spolu s Plzeňskou energetikou dnes spaluje ročně 1,1 milionu tun hnědého uhlí. Díky spalování dřevního odpadu, který zčásti nahradí uhlí, se v krajské metropoli zlepší životní prostředí. S vytápěním hnědým uhlím chtějí skončit také v Kašperských Horách na Šumavě. „Budeme vytápět dřevní štěpkou,“ říká starostka Věra Balounová. Většímu rozšíření alternativních zdrojů energie mezi firmami i obyvateli rodinných domků zatím brání vysoké pořizovací náklady. U domácností se pohybují ve statisících, u velkých kotelen jdou do desítek milionů korun. „Na alternativní energii se ale dá hodně ušetřit. Když jsme zavedli do muzea na Dobré Vodě tepelné čerpadlo, klesly náklady na elektřinu na pětadvacet procent původních nákladů," pochvaluje si hartmanický starosta Jiří Jukl.

Nižší náklady na vytápění a také bezstarostný provoz přivedly Miloslava Egera z Kašperských Hor k tomu, že i on si před dvěma roky pořídil tepelné čerpadlo. „Náklady na pořízení jsou vysoké, ale pak topíte prakticky zadarmo. Peníze se vrátí,“ vysvětloval Miloslav Eger.

Autor: EVA TICHÁ