Obaly na jedno použití jsou drahé

Množství plastových lahví se u nás během druhé poloviny devadesátých let zvětšilo na čtyřnásobek. Bezmála sedmdesát procent z toho se sype na skládky nebo končí pohozeno v parcích či kolem cest. Přitom ještě před několika lety si mohli zákazníci v obchodech vybrat plastové nebo skleněné vratné obaly. Potom ale o vratné obaly prakticky během několika měsíců přišli - vinou obchodních řetězců, pro které, buďme upřímní, nejsou zrovna dvakrát pohodlné, a proto je postupně stáhly. A také kvůli špatné legislativě, která jim to umožnila. Na skládkách tak každoročně úplně zbytečně přibývá něco kolem dvacet tisíc tun odpadů.

Co ukazuje studie VŠE

Ale nápoje a prázdné lahve se také převážejí, likvidují nebo - v případě vratných - čistí, na jejich výrobu, která znečišťuje životní prostředí, jsou zapotřebí suroviny. Studie zpracovaná před dvěma lety na Vysoké škole ekonomické se proto pokusila srovnat veškeré ekologické dopady minerálek ve vratných a nevratných obalech. Srovnala přitom vše - od kamionů po dřevo na přepravky - a pracovala s reálnými údaji domácích výrobců, s českými podmínkami a hodnotami. Podle těchto výsledků vzniká při použití plastových lahví šestkrát více emisí znečišťujících ovzduší, dvakrát více skleníkového oxidu uhličitého a dvakrát až šestkrát více odpadů než u vratných skleněných lahví. Na vše doplácejí také domácnosti, obaly na jedno použití totiž zákazníka přijdou na víc. Podle kalkulace svazu pivovarů by pivo, které by se stáčelo do nevratných lahví, zvedlo cenu o korunu šedesát. Přitom v evropských zemích jsou vratné lahve i zákony, které je podporují, zcela běžné. Speciální legislativu má například Belgie, Dánsko, Finsko, Německo, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko či Švýcarsko. A řada dalších států zavádí zákony nové. Třeba v Nizozemsku budou od ledna 2002 zálohované lahve povinné. Ilustrativní je historka několika českých senátorů, kterých se při návštěvě Finska dotazovali, zda už konečně také zavedeme vratné lahve, nebo jestli hodláme do Evropské unie vstoupit bez příslušných zákonů.

Možnost volby pro zákazníky

Návrh připravený Hnutím Duha, který leží na poslaneckých stolech, je přitom spíše liberální. Míra recyklace nebo opětovného použití obalů na nápoje by se podle něj měla postupně zvýšit až na 80 procent. Nezavádí povinné vratné lahve jako třeba Dánsko, nýbrž nechává výrobcům na výběr, jakým způsobem se hor odpadků zbaví. A požaduje, aby zákazníci v obchodech měli možnost volby mezi oběma druhy obalů. Úpravu zákona jednohlasně podpořil klíčový parlamentní výbor a přidal se k němu ministr životního prostředí. Oficiálně o ni požádalo přes 670 měst a obcí i tři kraje. Starostům totiž současná legislativa, podle které se o likvidaci desetitisíců tun odpadů vyrobených někým úplně jiným musejí postarat oni, výrazně komplikuje život. Což ovšem neznamená, že uspěje. Změně zákona stojí v cestě Poslaneckou sněmovnou masivní lobbistická kampaň, kterou proti ní v posledních dnech rozpoutala skupina firem komerčně zainteresovaných na plastových lahvích a public relations agentura, která by měla zajistit krytí v médiích. Poslanci si tedy budou muset vybrat, zda dají přednost veřejnosti a zákazníkům, nebo úzkým obchodním zájmům.