O šetrné energii jednali na Vysočině

Zapojení alternativních zdrojů musí předcházet zlom v myšlení lidí

O možnostech využití obnovitelných přírodních zdrojů k výrobě energie na Vysočině se informovali účastníci včerejší konference, pořádané Krajským úřadem kraje Vysočina ve spolupráci s Krajskou energetickou agenturou (KEA). Přednášející se shodli na tom, že Vysočina je svými podmínkami velmi vhodná pro širší využití biomasy, nicméně většímu zapojení alternativních zdrojů musí předcházet zlom v myšlení lidí.

Plynofikace není jediným řešením

"V České republice se obnovitelné zdroje energie využívají velmi málo, v celkovém objemu asi z jednoho, maximálně ze dvou procent. Ve vyspělých státech v tomto smyslu, tj. v Rakousku a částečně v Německu, ale zejména v severských zemích, je toto procento od 12 do více než 20. Nemůžeme přitom počítat s tím, že by se energie z obnovitelných zdrojů podílela na náhradě klasicky vyráběné energie výrazněji v globále, ale z lokálního hlediska může mít obrovský význam," shrnul základ pro diskusi ředitel KEA Zbyněk Bouda. "Nedomnívám se například, že plynofikace je jediným správným řešením. Obyvatelé se závislostí na tomto médiu dostávají do područí cenového diktátu producentů ropy. Na Vysočině jsou přitom obrovské zásoby biomasy, jejíž využití jednak vytváří v místě pracovní příležitosti a navíc zisk z vyprodukované energie zůstává obci," doplnil a připomněl kotelnu v Bystřici nad Pernštejnem, která se jako největší projekt svého druhu v Česku stala dokladem výhodnosti progresivního myšlení. S konkrétní zkušeností přišla zástupkyně hejtmana Marie Černá (nez.), která předřečníka nejdříve doplnila obecným příkladem z praxe. "Jsme kraj s obrovským počtem obcí. Mnoho z nich dosud není zplynofikovaných. Bez ohledu na finanční náročnost plynofikace většina z nich narazí na podmínku plynárenské společnosti, která požaduje dodržet určité procento připojených domácností. A tam si žádná samospráva nikdy nemůže být jistá, že lidé ve finále nezmění názor. Z tohoto hlediska je biomasa velmi vhodnou alternativou, ale nejdříve o tom musíme přesvědčit občany," uvedla místohejtmanka. "Nedávno jsem se zúčastnila otevření kotelny na biomasu v Horní Cerekvi. Hovoříme-li o nutnosti průlomu v myšlení lidí, tak právě tam jsem jej zaznamenala: na zmíněnou kotelnu se totiž nenapojují jen obecní objekty a bytovky, ale i rodinné domky. Pro většinu lidí z venkova je přitom většinou nepředstavitelné, že by si teplo ve svém domku nemohli sami ovlivnit tím, že sejdou do sklepa a přihodí lopatku uhlí anebo otočením knoflíku spustí plynový kotel," dodala.

Nové projekty

Podle ředitele Boudy se v současné době připravuje na Vysočině v rámci privátní sféry několik projektů pro využití vodní a větrné energie a začíná se rozpracovávat pár nových záměrů obcí na využití biomasy. Podnikatelské iniciativy se však v tomto, byť i vrcholném stadiu rozpracovanosti konkretizovat nedají a obecní záměry zatím stojí spíš na úvahách. "U nás zpravidla řeky pramení a nemají dostatečnou sílu i spád. V oblasti využití solární energie zaznamenáváme plynulý rozvoj," shrnul aktuální situaci v kraji ing. Bouda.