Nitrátová směrnice a naše zemědělství

Obsah nitrátů (forma NO3) v pitné vodě nesmí přesahovat 50 mg na 1 litr pro dospělé osoby a 15 mg pro kojence. Tato norma již dlouhodobě platí pro hodnocení kvality povrchových i podzemních zdrojů pitné vody. Nitrátová forma dusíku je na rozdíl od amoniakální nebo organických a jiných složitějších chemických forem rozpustná ve vodě, a tudíž nejpohyblivější v půdním roztoku a pro rostliny nejpřijatelnější.

V osmdesátých a devadesátých letech bylo v českém zemědělství aplikováno v průměru 90 až 107 kg dusíku ve formě minerálních hnojiv na 1 hektar zemědělské půdy. Současně bylo při tehdejších stavech chovů hospodářských zvířat vyprodukováno na 1 ha zemědělské půdy 60 kg dusíku ve statkových hnojivech, tj. dohromady se využívalo v průměru 150 až 167 kg N na každý hektar zemědělské půdy. V současné době produkuje naše zemědělství na 1 ha zemědělské půdy formou statkových hnojiv asi 30 kg dusíku a aplikuje ho kolem 65 kg v minerálních hnojivech.

Podle odhadů se zemědělství v EU podílí 60 % na znečišťování vod dusičnany.

Směrnice rady EHS č. 91/676 k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů stanovuje, že prostřednictvím statkových (organických hnojiv) může být ročně dodáno na 1 hektar do 170 kg dusíku. To znamená, že při obsahu 0,5 % N v chlévském hnoji jde o maximální dávku 34 t/ha, při 0,45 % N v kompostu o 37,8 t/ha, při 0,3 % N v močůvce a kejdě skotu o 56,7 t/ha, při 0,6 % N v kejdě prasat o 28,3 t/ha a při 1,2 % N v kejdě drůbeže o 14,2 t/ha. To je praktický dopad na využívání organických hnojiv při respektování nitrátové směrnice v zemědělství.

V souvislosti s analýzou obsahu živin v půdách se razí zásada, že na podzim po skončení vegetace nesmí být na 1 hektaru více něž 90 kg nitrátového dusíku. Kromě toho se nesmí od 15.11. do 15.1. aplikovat kejda na pozemky. Všeobecně se nemají organická hnojiva aplikovat při sněhové pokrývce přes 5 cm a zmrzlé půdě nad 8 cm.

K inovaci vodního zákona se připravuje v souvislosti s nitrátovou směrnicí nové nařízení vlády do konce roku 2002. Zranitelné oblasti představují v ČR výměru 1, 42 mil. ha, tj. 33,2 % zemědělské půdy.

Členské státy EU mají za povinnost k dosažení cílů nitrátové směrnice zajistit ve zranitelných oblastech zpracování akčních programů (vycházející z platných právních norem), které je nutné realizovat do čtyř let po jejich zavedení, a o výsledku realizace podat zprávu příslušnému útvaru EU a po každých čtyřech letech vždy znovu.