Nenechavci okrádají lesní zvěř

Kamenná sůl, různé přísady pro lesní zvěř, oves a také jetel, kterými v zimě přikrmují lesní zvěř myslivci, se hlavně na podzim a v zimě ztrácejí z krmelců rychlostí blesku. "Lidé kradou už i jetel. Na to, že berou kamennou sůl a oves, jsme už z posledních let zvyklí. Je ale pravda, že těch krádeží hodně přibývá. Častější je i vandalismus, lidé často poškodí nejen krmelce, ale i posedy,"říká jednatel karvinského Mysliveckého spolku Jaroslav Chromec. Podle něj se zatím žádného zloděje nepodařilo při krádeži z krmelce přistihnout. Vzhledem k tomu, kde se dá například kamenná sůl a oves využít, však myslivci tuší, že za krádežemi mohou být lidé, kteří chovají krávy, ovce, králíky nebo drůbež. "Třeba kamenná sůl pomáhá i dobytku při trávení, oves lze také na krmení využít. Někdy ale vidíme i to, že kamennou sůl z krmelce jen někdo odhodí z rozmaru,"říká Chromec. Místopředseda stejného mysliveckého spolku Václav Kaděra je přesvědčen, že problém s krádežemi z krmelců mají myslivci i v dalších oblastech ČR. "Jezdím téměř po celé republice a je to skoro všude obdobné. Při těch krádežích lze navíc jen obtížně chytit pachatele při činu. Jde o lidi, kteří pocházejí většinou z okolí a znají ta místa jako svoje boty. Navíc, pokud by se je podařilo chytit, nejde podle výše škody většinou o trestný čin, ale jen o přestupek,"vysvětlil Kaděra. Také myslivec Jaroslav Pastucha z Mysliveckého sdružení Javorový na Frýdecko- Místecku tvrdí, že zloděje nezabrzdí ani různé zámky a překážky, kterými potravu pro lesní zvěř na krmelcích zajišťují.

"Třeba v kvádrech kamenné soli navrtáváme díry a do nich pak natlučeme silné hřebíky, třeba i dvoustovky. Tím je pak připevníme ke krmelci. Zloději však i takové jištění hravě rozbijí. To už nemluvím o tom, že si nemůžeme do skrýší v krmelcích schovat ještě před sněhem pytle s ovsem, abychom se s nimi nemuseli ve sněhu později tahat. Zámky, kterými jsme to zabezpečovali, zloděje nezastaví,"říká Pastucha. Z krmelců se tak neztrácí jen seno. "Občas nám jej uválí maximálně nějaký bezdomovec,"dodává. Podle myslivců je přitom zvláště v zimě a při silných mrazech lesní zvěř hodně odkázána na to, co pro ni myslivci v krmelcích nachystají. "Už začátkem ledna začínáme krmit spárkatou zvěř ozdravnou směsí, která má účinek i proti různým střevním onemocněním,"dodává Chromec.