Nejvíc ohroženi jsou lidé v Karviné
24.04.2001 | Hospodářské noviny
Životní prostředí se za posledních deset let celkově zlepšilo, konstatuje Státní zdravotní ústav
Doprava, lokální topení uhlím, spalování domovního odpadu v kamnech nebo kotli stále znečisťuje ovzduší některých měst.
Ivana Kněžínková
Karviná drží primát, který jí nemusí nikdo závidět. Ze tří desítek měst, u nichž Státní zdravotní ústav sleduje vliv životního prostředí na zdraví lidí, má nejvyšší koncentrace nebezpečných rakovinotvorných látek v ovzduší. Není ovšem sama. Limity pro přípustný obsah nejnebezpečnějšího benzo-a-pyrenu byly překračovány v některých městech u poloviny až tří čtvrtin měření. Odpovídá tomu také zdravotní stav obyvatel. Nejhorší byl zjištěn právě v Karviné, ale také v Brně a Ústí nad Labem. Naopak nejlepší ve Žďáru nad Sázavou, Kolíně a Českých Budějovicích.
V Praze 5 a 8 zase lidé vdechují mnohem více prachu a oxidů dusíku než jinde, uvedli včera pracovníci ústavu, když předkládali výsledky svého zatím posledního šetření. Za vše může podle nich z velké části automobilová doprava. Ta je také vůbec nejkritičtěji hodnocena obyvateli. Kromě nebezpečných látek je rovněž zdrojem prachu a především hluku, který experti považují za varovně narůstající problém, který se bude jen s obtížemi zvládat.
"Nadměrný hluk může způsobit poškození sluchu, poruchy spánku, vysoký krevní tlak, nemoci srdce a cév, žaludeční vředy," upozornila ředitelka ústředí monitoringu Státního zdravotního ústavu Růžena Kubínová. Současně však konstatovala, že s výjimkou hluku se kvalita životního prostředí v posledním desetiletí v ČR celkově zlepšila, ať už jde třeba o pitnou vodu nebo bezpečnost potravin.
Zjišťované koncentrace olova v krvi například nepřesahují u naprosté většiny dospělých ani u dětí hodnotu, která by si vyžadovala větší pozornost odborníků. Minimálně 90 procent sledovaných dětí ve věku osmi až deseti let má obsah olova v krvi poloviční, než je stanovená bezpečná hodnota. Pro zlepšení svého zdraví však mohou hodně udělat i sami občané, tvrdí lékaři. Pokud si například neodstraní plíseň z bytu, mají 1,7krát větší šanci, že je skolí respirační choroby.
Další články v kategorii Ekologie
- Co rozhoduje o kvalitě kompostu? Výzkumníci ukazují, jak z bioodpadu vytěžit maximum (12.06.2026)
- O možném zákazu lovu lišek norováním budou poslanci dál jednat (06.06.2026)
- MŽP podpoří efektivnější hospodaření se srážkovou vodou, zelené střechy i ochranu před sesuvy 300 miliony korun z OPŽP (05.06.2026)
- Monitorovací výbor OP Spravedlivá transformace jednal v Mostě o dalším postupu programu (04.06.2026)
- Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy (04.06.2026)
- Na pastviny nad jesenickou Ovčárnou míří stovka ovcí. Pomáhají s péčí o horské hole (03.06.2026)
- NKÚ: Přínosy dotací na lepší hospodaření se srážkovou vodou nelze posoudit (02.06.2026)
- Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí (01.06.2026)
- Vavrouškovu cenu za environmentální osvětu získaly tři laureátky (29.05.2026)
- Umožněte zvířatům přístup k vodě. Vedra letos přišla příliš brzo, v době, kdy ptáci a savci pečují o svá mláďata (28.05.2026)

Tweet



