Návratu lososů na Šumavu brání přehrady

Přestože příroda na Šumavě patří k nejzachovalejším v Česku, během posledního století také odtud zmizela celá řada živočišných druhů, které tu dříve bývaly obvyklé.

Tento osud potkal i krále místních řek – lososa. Právě mohutné tahy lososů přitom patřily k Šumavě stejně neodmyslitelně, jako střídání čtyř ročních období. „Lososů zde bývalo tolik, že lidé, kteří chodili v Sušici a okolí do služby, si písemně dávali do smlouvy, že nebudou dostávat rybu k jídlu častěji než jednou týdně,“ říká ředitel Národního parku Šumava František Krejčí.

Podle něj jsou již na Šumavě opět podmínky, aby se tam lososi mohli rozmnožovat. Technické možnosti nyní umožňují překonat i hlavní překážky, které způsobily vymizení lososů – jezy a přehrady, jež rybám brání v migraci. Takzvané rybí přechody umožňují rybám dostat se již nyní přes některé jezy.

Alespoň do Otavy

V zahraničí jsou vybudovány i na velkých přehradách, podobných těm, jichž v éře socialismu vyrostla na Vltavě celá řada. Budování přechodů na těch největších však bývá velmi nákladné. Proto by podle ředitele Krejčího bylo reálné vrátit lososy na Šumavu alespoň v Otavě, která se do Vltavy vlévá až pod Lipenskou přehradou. Právě Lipno svoji velikostí nedává příliš šancí k obnovení rybích tahů až do horních částí Vltavy.

Ani Otava však není pro lososy bez rizika. „Technické zprůchodnění přehrad, jako Slapy, Orlík, ale i Kamýk a Vranné, je možné. Přesto pro lososy zůstane několik problémů. V přehradách je jiný teplotní a kyslíkový režim, ryby v nich ztrácí orientaci,“ říká Martin Dušek z komise pro rybí přechody. I tak by se podle něj mohli dospělí lososi dostat otavskou cestou až k vytření na Šumavě. Největší nebezpečí by však podle něj čekalo na mladé lososy při návratu do moře. „Byli spolehlivě sežraní sumci, štikami a candáty, protože lososi se moc neumí pohybovat v nepřirozeném prostředí velkých přehrad,“ dodal Dušek.

Pro lososy je podle Duška kromě severočeských řek Kamenice a Ploučnice, kam se již několik let vysazují, vhodná ještě Ohře pod přehradou Nechranice a také východočeská Tichá a Divoká Orlice. „Po zprůchodnění labských jezů to vidím reálné tak do dvaceti let,“ říká Dušek.

Návrat lososů do českých řek patří mezi témata, která veřejnost sleduje, proto je podporuje i řada firem. S rybářským svazem například spolupracuje na desetiletém projektu vodohospodářská společnost Veolia. „Za toto období se předpokládá postupný návrat k pravidelným tahům lososa k přirozenému výtěru do řek na českém území,“ uvedl Jan Dolínek z Nadačního fond Veolia Voda.

Výrobce rybích konzerv King Oscar zase podporuje návrat lososů do řeky Kamenice v Národním parku České Švýcarsko. „Finančně podpořili podzimní vysazování odrostlejších lososů,“ potvrdil mluvčí parku Tomáš Salov.