Návrat bezlesí. Šumava obnovuje horské louky, kde se daří tetřívkům
26.04.2017 | ČT 24
Správci šumavského národního parku ve čtyřech lokalitách začali obnovovat bezlesí – mozaikovitou krajinu tvořenou travinami a ostrůvky stromů, kde se daří vzácným tetřívkům a chřástalům. Podobné biotopy na Šumavě naposledy hojně existovaly před vznikem střeženého hraničního pásma.
Na původním území bezlesí byly ještě před desítkami let pastviny a sečené louky. Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce a následném vzniku vojenského prostoru u hranic s Německem se ale s tímto využíváním rozsáhlých ploch přestalo a začaly je osidlovat náletové dřeviny.
Část pastvin a luk postupně zarostla smrky, břízami, jeřáby a dalšími dřevinami. Tím se ale zároveň zmenšilo specifické území, se kterým jsou svázány některé živočišné druhy. „Není to tak, že bychom vytvářeli bezlesí, my ho udržujeme. Jsou tu i plochy, které za desetiletí po odsunu zarostly tak, že nemá smysl kácet, to bychom vytvářeli úplně nové plochy,“ řekl náměstek ředitele národního parku Martin Starý.
Dát tetřívkům prostor k životuObnovy bezlesí se provádějí mimo bezzásahové zóny parku a jejich cílem je ochránit životní prostor pro vzácné živočišné druhy. Tetřívků totiž na Šumavě neustále ubývá; podle posledních mysliveckých sčítání na tokaništích je jich v národním parku jen mezi padesáti až sedmdesáti. Úbytkem vhodného prostředí trpí i chráněný chřástal. Z chráněných rostlin se na obnovovaném bezlesí vyskytují například kriticky ohrožené kapradiny vratičky nebo mechorosty srpnatky.
Správci parku se pustili do obnovy bezlesí na čtyřech místech. „Vybrali jsme větší plochy – dvě v oblasti Knížecích Plání, ty dohromady dávají šestadvacet hektarů, pak je jedna plocha na Zhůří u Keplí, to je území o rozloze zhruba šest a půl hektaru, a největší plocha u Skelné, tam je to kolem osmadvacet hektarů,“ vyčíslil mluvčí parku Jan Dvořák.
Starý upozornil, že to rozhodně neznamená, že by se kácely stromy na celé této ploše. Většinou se podle něj kácí stromy a dřeviny zhruba na pětině vybraného území. S obnovou bezlesí se začalo už před dvěma roky v oblasti Knížecích Plání, a to s prvními 18 hektary plochy. Vytvářely se tam podmínky zejména pro tetřívka. Ochránci přírody tam také částečně shrabávali rašeliník, který na území výrazně konkuruje vzácné srpnatce.
zdroj: ČT24, ČTK
Další články v kategorii Ekologie
- Lidé v Sušici vyhlásili boj invazní netýkavce, budou ji vytrhávat u Otavy (19.06.2026)
- Letošní Den boje proti suchu a rozšiřování pouští připomíná význam pastvin i potřebu zadržovat vodu v krajině (19.06.2026)
- Ekologové připravují stínový Národní plán na obnovu přírody (18.06.2026)
- Jezdci.cz: Klempíř zrušil vyjmutí pastvin z ochrany v kauze Hřebčína Napajedla (17.06.2026)
- Vědci v Polsku zřejmě poprvé zachytili na videozáznam, jak vlci útočí na zubry (17.06.2026)
- Lidé ji fotí, ochranáři proklínají. Co je zač lupina, která dobývá Česko (17.06.2026)
- OSN: Téměř všechny děti jsou vystaveny nejméně jednomu klimatickému riziku (17.06.2026)
- MŽP modernizuje pravidla pro přepravu odpadů: přinese digitalizaci, méně byrokracie a účinnější boj s nelegálními transporty (16.06.2026)
- Studie: Řeky v ČR za posledních 140 let ztratily značnou část hmyzí rozmanitosti (16.06.2026)
- V Krkonoších žije nejméně 11 vlků ve dvou teritoriích, populace je stabilní (16.06.2026)

Tweet



