Na záplavách obcí se někdy podílejí i zemědělci
03.09.2005 | Právo
Lokální průtrže mračen přinášejí rok od roku stále více škod. Řada z nich přímo ohrožuje i životy obyvatel postižených obcí. Za záplavy mohou nejen mimořádně silné deště, ale i sami obyvatelé obcí. Do výstavby ochranných poldrů se jim příliš nechce, v kopcovitých terénech se pak neřeší osázení svahů směřujících k obci odpovídajícími plodinami.
„Klasickým případem byly nedávné záplavy v Rozhovicích a sousedním Čepí na Chrudimsku, kde po prudké bouřce vystoupila během několika minut hladina zdánlivě neškodného potoka Dubanka o téměř dva metry,“ připomenul krajský radní Petr Šilar (KDU-ČSL), zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova.
Na polích chybějí remízky a meze
Voda vytrhla kus silnice, zanesla dolní část Rozhovic blátem. Zaplaveno bylo 28 domů, ve dvanácti z nich došlo k poškození obytné části. Pět rodin pak muselo své domovy opustit. V Čepí pak zmizel pod nánosem bahna tenisový kurt, znečištěna byla řada studní, zahrádky ztratily své jméno. Škody se počítaly na milióny.
„Jsme tu v údolí mezi dvěma svažujícími se poli. Nízká kukuřice, která je na nich letos nasazená, nedokázala vodu udržet. Hlavní chyba ale je, že se zrušily remízky a meze, které tu byly dříve,“ sdělila tisku Agnessa Stojková, bydlící v Rozhovicích více než čtyřicet let. „Kukuřice dnes patří mezi nejvýkonnější zemědělské plodiny a seje se doslova, kde to jde, tedy i na svazích nad obcemi. Přitom dobře víme, že pro zadržení vody je jednou z nejhorších plodin. Seje se do řídkých sponů a nezadrží prakticky nic. Tento problém není pouze v Rozhovicích, stejnou problematiku jsme letos řešili u dalších šesti obcí, například v Klášterci nad Orlicí a Voděradech na Orlickoústecku, Hradci nad Svitavou na Svitavsku, Prachovicích na Chrudimsku a v dalších. Stejně dopadla před několika lety i Litomyšl,“ uvedl Šilar.
„Přesvědčovat někoho, aby vytvářel na polích protierozní zatravněné pásy, je hodně složité. O nich se diskutuje vesměs až poté, kdy se něco stane. Povodně se dostaví jednou za dvacet nebo i padesát roků, lidé časem otupí a považují takováto opatření, která jim zabírají ornou půdu, za zbytečná. Trávu opět nahradí kukuřice, klid vystřídá náhlá záplava, a tak to jde stále dokola. Územní plán obcí by však měl s tímto stálým ohrožením počítat. Kraj je ochoten při zpracování odborných projektů těmto obcím pomoci. Samotná realizace však již bude na každé z nich,“ zdůraznil Petr Šilar.
„Příští rok zcela jistě na svazích směřujících k Rozhovicím kukuřice nebude,“ řekla Právu pracovnice ekonomického úseku družstva Agricola Lány, které lány kukuřice i další pozemky v okolí Rozhovic obhospodařuje. „Na povodňovou situaci jsme v této obci reagovali pracovní pomocí při úklidu následků škod, s obcí jsme stále v kontaktu. Pro příští rok nahradí kukuřici některá z jiných plodin. Počítáme i s dalšími opatřeními proti záplavovým dešťům,“ dodala.
Ladislav Schejbal
Další články v kategorii Ekologie
- Šéf WHO: Evropa se otepluje nejrychleji na Zemi, je třeba řešit dopady na zdraví (29.06.2026)
- Od srpna 2026 začnou platit první klíčové povinnosti PPWR. Jste připraveni? (26.06.2026)
- Odborníci a rybáři odlovili z rybníka v Kroměříži téměř 2700 invazních sumečků (25.06.2026)
- Česká inspekce životního prostředí má nového ředitele, stal se jím Pavel Straka (25.06.2026)
- Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let: Pilíř české energetiky a vyhledávaný technický unikát je ve výborné kondici (25.06.2026)
- Ochránci přírody chtějí zakázat vstup na vrch Stohánek v Ralsku, turisté ho ničí (24.06.2026)
- Prodeje fairtradové kávy v ČR loni klesly o čtvrtinu, méně se prodalo i kakaa (24.06.2026)
- Island po dvouleté pauze navzdory protestům obnovil lov velryb (23.06.2026)
- Ministerstvo životního prostředí vydalo všechna jednotná enviromentální stanoviska pro stavbu Vodního díla Nové Heřminovy (23.06.2026)
- Benátská populace plameňáků nachází útočiště v zotavujících se mokřadech (22.06.2026)

Tweet



