Na zajíce se letos střílet nebude

I když honební sezóna v Česku začala, zajíci mohou být v klidu. Na ně se letos střílet nebude. "Je jich tak málo, že už je ani nelovíme," řekl Právu Oldřich Tripes z mysliveckého sdružení Komařice na Českobudějovicku. "Stav zůstává pod normou, takže se střílet nebudou," potvrdil referent Školního lesního podniku Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, myslivec Rudolf Šilhánek. "Stavy drobné zvěře jsou nejen u nás na Teplicku, ale v celé republice již roky minimální. Prakticky se hony na zajíce nebo bažanty vůbec nekonají. Výjimkou jsou jen bažantnice k tomu přímo určené," uvedl zástupce oblastního inspektora Lesů ČR v Teplicích Stanislav Eigler. "Je to globální změna, která souvisí se změnou klimatu, způsoby hospodaření v přírodě. Odborníci například zjistili, že chemizace polí má v mnoha případech za následek neplodnost zaječic," dodal šéf bruntálské myslivecké jednoty Štěpán Müller. Ústup zajíců z českých lesů potvrzují tabulky odlovů na území okresu Břeclav. "Z 50 412 v roce 1975 se myslivci dostali asi na šest tisíc kusů v loňském roce," řekl pracovník referátu životního prostředí břeclavské radnice Vlastimil Sajfrt.

Dobré podmínky, hodně žaludů a bukvic, přály podle myslivců divočákům, kterých je víc než zdrávo. Alespoň z pohledu zemědělců. "Místní zemědělci nám již vyhrožovali soudem, protože v rozsáhlém kukuřičném poli u lesa jsou doslova široké cesty s křižovatkami, které prasata při svých nájezdech vytvořila," konstatoval jeden z myslivců v Jílovicích na Českobudějovicku. "Netvrdil bych, že jsou u nás přemnožení, ale stavy jsou vyšší, počítáme s odstřelem 400 kusů za celý myslivecký rok," uvedl Šilhánek. "Divočáci představují už obrovský problém. Jsou to chytrá zvířata, která zalezou do vysokého porostu kukuřice, kde je nemůžeme střílet," řekl Müller, a jak dodal, na Bruntálsku nyní myslivci uvažují o dohodách se zemědělci, aby v širokých lánech kukuřice nechali volné pásy, kde by se mohli divočáci střílet.

Rozdílná situace je ve stavu spárkaté zvěře. Zatímco někde se přemnožila a v lesích působí značné škody, jinde vymírá. "V Krušných horách je počet jelenů, srnců a muflonů mnohanásobně vyšší, než jsou předepsané normované stavy. Škody na porostech jsou pak značné," říká k situaci na severozápadě Čech Eigler. Myslivci se zde doslova potýkají s invazí jelena siky. "Je to doslova invazní druh. Původně byl vysazen na Dobříčsku, pak se postupně přes Plzeňsko rozšířil až k nám," potvrdil tajemník okresního mysliveckého spolku v Sokolově František Bejček. Malému jelínkovi, který je původem z Japonska, se v místních lokalitách velice daří. Regulovat jeho počty je přitom těžké. "Je velice plachý a lov je možný jen v hluboké noci," konstatoval Bejček. Přitom jelen sika často ruší v říji původní jeleny. Naopak na severní Moravě začínají počítat vysokou pomalu na prstech jedné ruky. "Když jsem před dvaceti lety začínal na Bruntálsku jako ředitel lesního závodu, měli jsme v revíru až šest stovek kamzíků. Dnes jich je asi jedna desetina," posteskl si šéf bruntálské myslivecké jednoty Štěpán Müller. Podobně kritická situace je podle něj i u populace jelenů. "Došlo to do takového stavu, že jelenů je v některých lokalitách tak málo, že není zajištěna základní reprodukce a populace vymírá," dodal Müller. Hlavní příčinu vidí šéf myslivců v politice Lesů ČR, které počátkem 90. let vyhlásily regulaci této zvěře s odůvodněním, že páchá škody na lesním porostu.

Velkou škodnou představují pytláci, jejichž řádění nepomohl zastavit ani nový zákon. "Kdyby nebylo pytláků, bylo by ivíce vysoké. Pytláci totiž, hlavně na jaře, najíždějí do lesů na srnčí. Bránit se můžeme pouze za dobré spolupráce s policií," uvedl ke zkušenostem jihočeských myslivců Tripes. "Po lese třeba slyšíte rány z pušek a nikdo z našeho personálu to není. Pytláci jsou lépe vybavení než my, říká se, že jsou to koordinované skupiny s terénními auty, mobilními telefony a nejvýkonnějšími zbraněmi a optikou," postěžoval si správce Lesní správy Ještěd Josef Rákosník. "Stopy po pytlácích nacházíme téměř denně. Většinou pracují ve dvou skupinách. Jedna střílí a až druhá úlovek sbírá. Pokud nechytíme člověka s puškou v ruce nad střeleným kusem, tak jsme proti pytláctví bezmocní. Zrovna minulý týden jsme v lese u Kašavy našli uhynulou srnu, postřelenou malorážkou," řekl jednatel zlínských myslivců Jaroslav Šarman. "S řáděním pytláků si bohužel nevíme rady," řekl František Navrátil, ředitel Okresního mysliveckého spolku Chrudim. "Jsou podstatně lépe vyzbrojeni než my, mají dokonalé infrazaměřovače pro noční vidění, kvalitní terénní auta, na nich výkonné reflektory. My myslivci lovíme pouze za jasné noci při měsíčku, oni právě naopak. Snažit se je chytit při činu je navíc velmi nebezpečné, protože jsou schopni obrátit zbraň proti vám," dodal Navrátil.