Na území okresu Louny je na 500 kilometrů potoků

Podzimní deštivé počasí s absencí slunečního svitu přineslo zemědělcům v okrese Louny problémy. Pole jsou rozbahněná, na řadě míst se vytvořily ohromné louže, které nyní zmrzly. Rozmáčená pole přinesla potíže hlavně při realizaci podzimních prací.

Neobvykle vlhké počasí potvrzují i sami odborníci.

"Navíc se dlouhodobě zhoršují odtokové poměry v krajině způsobené hlavně způsobem obdělávání polí. Používá se těžší technika, která více zhutňuje půdu, zrušily se meze a cesty, které měly protierozní funkci,"

vysvětlila Ing. Miluše Stehlíková, vedoucí pracoviště Zemědělské vodohospodářské správy v Žatci (ZVHS). Někde jsou navíc drenážní systémy v zemi zanesené, jinde třeba chybí blízký potok nebo strouha a voda prostě nemá kam odtéct. To je třeba příklad velké louže, která se po deštích vytvořila u hlavní silnice na Libčevesku; podobných míst je celá řada.

V okrese je hustá

síť vodních toků

Okres Louny patří mezi vodnaté oblasti s hustou hydrografickou sítí toků. Žatecké pracoviště ZVHS se stará o deset nádrží, zhruba pět set kilometrů přírodních drobných vodních toků a další desítky kilometrů umělých hlavních melioračních zařízení. O větší toky v okrese se stará Povodí Ohře, menší, v lesnatých oblastech, mají na starosti Lesy České republiky. Žatecké pracoviště ZVHS spravuje drobné vodní toky na Lounsku, i když jeho působnost nekopíruje hranice okresu, ale hranice povodí. Působnost pracoviště v Žatci tak zasahuje do okolních okresů, naopak například oblast kolem Panenského Týnce na jihovýchodě Lounska už patří do povodí Vltavy a pod správu kladenského pracoviště ZVHS.

Bez vyčištěného koryta

by voda vyplavila obec

Jedním z hlavních úkolů ZVHS je péče o koryta a břehy drobných toků tak, aby byl zajištěn plynulý odtok vody. To znamená čištění a opravy koryt, údržba břehových porostů i výsadba zeleně. Ta se před lety prováděla například podél Chožovského potoka a Dobročky u Třtěna a Chožova. Značná část drobných vodních toků v okrese Louny je upravená, to znamená, že koryto má lichoběžníkový profil a dno je zpevněné kamennou dlažbou, výjimečně betonovými deskami. Vrstva nánosů do 10 centimetrů je brána jako přiměřené zanesení, žádoucí pro život v toku. Mezi největší potoky, o které se ZVHS stará je 23 kilometrů dlouhý Smolnický potok vlévající se v Oboře do Ohře a o kilometr delší Hasina, jež se do řeky vlévá ve Skupicích.

"Letos jsme provedli v okrese údržbu řady potoků, například Pnětluckého v Pnětlukách, Dobroměřického v Dobroměřicích, Hasiny v Opočně, Smolnického v Chlumčanech, Debeřského v Hříškově, Smolnického v Chlumčanech, Podhory ve Vroutku a mnoha dalších. Obdobně jsme provedli řadu údržeb odvodňovacích melioračních kanálů. Všechny tyto akce jsou přínosem pro zemědělskou krajinu, ale i pro obce,"

uvedla Ing. Stehlíková. Za běžného stavu bývá perioda opakování údržby asi pět let, vyžadujeli to situace, řeší ji ZVHS podle potřeby. Například po přívalových deštích v polovině července letošního roku ZVHS provedla údržbu Hnojnického potoka na Libčevesku a to jak vyčištění koryta od nánosu, tak i pokosení břehových porostů.

"Kdyby k této údržbě nedošlo, obec Hnojnice by byla pravděpodobně v polovině srpna při dalších přívalových deštích rozsáhle zaplavená,"

sdělila.

Z nádrží spravovaných ZVHS je největší Vidhostická na Mlýneckém potoce mezi Vroutkem a Kryry. Nádrže byly stavěny jako víceúčelové, nyní se využívá spíše jejich retenční schopnost a možnost ovlivňovat průtoky na tocích. Nejnovější nádrž ve správě ZVHS je u Velké Černoce, vystavěná v polovině 90. let minulého století. Výstavba další u Chožova, která měla mít hlavně krajinotvornou funkci, ztroskotala na výkupu pozemků. Řadu nádrží ve správě ZVHS mají v současné době v pronájmu rybářské organizace ty využívají například vodní plochy u Kryr, Očihova nebo zmiňovanou V. Černoc, kde jsou sportovní rybářské revíry.