Na Šumavě vracejí tvář rašeliništím

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava intenzívně pokračuje v obnově tradičního rázu vzácných rašelinišť, která se nacházejí na území parku. Záchranou podmáčených území a nápravou škod na vodním režimu území se zabývá tým odborníků ze správy parku i mimo ni. Program revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť byl vyhlášen v roce 1998. Pro období let 2002 až 2010 jsou jeho prioritou Modravské slatě, slatě u Borových Lad a Vltavský luh.

"Revitalizace už proběhla v horních částech Roklanského a Novohuťského potoka, na Cikánských slatích, Černohorském močále, v okolí Malého luhu u Volar i jinde. Ve spolupráci s městem Volary se v současné době řeší také revitalizace rašeliniště Soumarský Most," uvedl mluvčí správy šumavského národního parku Radovan Holub.

Podle botaničky parku Ivy Butkové historický ráz rašelinišť narušily v minulosti snahy o jejich vysoušení. Odvodnění budovali lesáci a zemědělci už od konce 19. století. V melioracích slatí se pak pokračovalo ještě před rokem 1989. "V té době se k hloubení kanálů přistoupilo velmi razantně, a dokonce s pomocí mechanizace. Některé drenážní rýhy z této doby dosahují obrovských rozměrů. Místy jsou až dva metry hluboké a tři metry široké a odvádějí velké množství vody, která by jinak zůstala v mokřadu a stala se cennou zásobárnou vody," konstatovala Butková.

Hlavním cílem vysoušení mokřadů a podmáčených lesních porostů bylo vytvoření hospodářského lesa a zvýšení produkce dřeva, kultivace zemědělské půdy a průmyslová těžba rašeliny. Odvodňování však má pro rašeliniště, podmáčené lesy a jiné mokřady fatální důsledky. Způsobuje vysychání, mizí vzácné typy vlhkomilných rostlin a mokřadních živočichů a dochází až k zániku mokřadu. "Krajina bez mokřadů nemá možnost ochlazovat se, a proto se přehřívá. Zničení rašelinišť a mokřadů znamená změnu celého ekosystému," vysvětlila Butková.

Jak revitalizace probíhají konkrétně v terénu? Brigádníci a sezónní pracovníci přehrazují nevhodné drenáže a meliorační rýhy systémem pevných dřevěných hrází z fošen nebo pomocí hatí. Celkem už bylo přehrazeno 18 kilometrů odvodňovacích kanálů a zapuštěno 1500 dřevěných hrází. Náklady na revitalizace jsou hrazeny z rozpočtu správy parku a dotačních zdrojů ministerstva životního prostředí. "Počítáme také s využitím fondů Evropské unie. Revitalizace přírodních procesů v parku musí být do budoucna naším hlavním cílem," zdůraznil ředitel správy parku Alois Pavlíčko.