Na bývalých výsypkách se rodí hrozny pro výrobu košer vína

ZACELENÉ JIZVY SEVERU

Na vinice, každoročně obtěžkané tunami bílých i modrých hroznů, se změnily desítky hektarů výsypek po bývalých hnědouhelných dolech na Mostecku. Nejstarší réva tu roste už čtvrt století. Její zelené keře ohleduplně zajizvují rány, které krajině Mostecka zasadilo dobývání zuhelnatělých těl třetihorních rostlin a živočichů. Největší vinice jsou v Čepirozích a v Rudolicích. Každá z nich má pětatřicet hektarů plochy, porostlé keři v rovnoběžných řadách, které nemají konce. Rodí modré hrozny Zweigeltrebe i bílý rýnský ryzlink. Vyrábějí se z nich vína sudová, známková, archívní i košer. A za každou lahví Bakchova oblíbeného nápoje stojí zarputilost vinaře Ivana Váni. Když před šestadvaceti lety vinice na chudé, jílovité půdě výsypek zakládal, moc lidí v úspěch jeho zoufalého podniku nevěřilo. Jenže Váňova réva se na protest škarohlídům drsným podmínkám na výsypkách přizpůsobila. "Révu jsem dobře znal, ale s jejím pěstováním na rekultivacích, to neměl asi nikdo žádné zkušenosti. Jenže byl jsem mladý a to člověk věří všemu, co si vezme do hlavy," přehlíží zelené moře své práce mostecký vinař. Vagóny révy jeho lidé každoročně mění na lehká a veselá vína bílá ina vážná vína červená, po nichž se prý na dně sklenky dá najít pravda. Specialitou Váňova vinařství je víno košer. Za zavřenými dveřmi ho v Mostě vyrábějí ortodoxní Židé. Vína se od sklizně nesmí dotknout pohan, křesťan, bezvěrec či žena. Výroba košer vína je rituál, starý snad čtyři tisíce let. Každý rok si ho Židé z Mostu odvážejí na padesát tisíc lahví. Vína z mosteckých výsypek se však nevyrábějí jen pro Abrahámovy potomky. Vinařství ze severu Čech se podařilo proniknout i do obchodní sítě. Tekuté hrozny z rekultivací dostaly celou řadu ocenění. Možná proto, že co hroznům na severu nedá slabší slunce, to jim dá čas. Zatímco Morava podle Váni sklízí už v září, mostecké vinobraní klidně počká až do začátku listopadu. A pak prý má ivíno ze severu cukru dost. Kromě výsypek zakládá Váňa vinice i tam, kde lidé pěstovali révu už dávno před ním. Zatím poslední vinice vzniká na příkrém svahu pod mosteckým hradem Hněvín. Našlo se tu prý asi třicet původních hlav, starých možná až sto let. Až se na terasách svahu rozroste, uvidí dílo mosteckých vinařů každý, kdo projíždí kolem hornického města. Ivan Váňa obhlíží letošní úrodu na vinici sv. Vavřince v Rudolicích.

Foto PRÁVO - Šárka Tonarová