Na boj s křídlatkou chybí miliony korun

Miliony korun chybí k úplnému vymýcení agresivního plevelu křídlatky z kraje. Vysoká rostlina ničí veškerou ostatní vegetaci a kvůli ní jsou lidé například mnohem více ohroženi při povodních. Na její likvidaci ale není dostatek peněz a snadno rozmnožitelná rostlina se šíří dál. Vymýcení plevele se tak každoročně prodražuje. „Křídlatka se musí likvidovat pravidelně i několik let, což spousta obcí a majitelů pozemků bohužel nedělá,“ vysvětlila Květa Morávková ze sdružení Armillaria.Bezmála pět let po zamoření některých území plevelem se křídlatky stále nepodařilo zbavit. „Je to všechno o penězích. Křídlatka není zdánlivě takový problém, a tak obce na její likvidaci dávají peníze často jen tehdy, když jim něco zbude,“ dodal Lubomír Slačík z firmy Lidezin. Stává se i, že radnice na její odstranění zbytečně vyhazují peníze.Pokud se podle Slačíka neopakuje likvidace několikrát za sebou, rostlina většinou znovu rychle ožije a šíří se dál. Podle Květy Morávkové navíc obce přichází s likvidací až v letních měsících, kdy ale nemá postřik již takový efekt jako na jaře, když jsou rostliny ještě malé.Na křídlatku platí především chemický postřik, který je pro okolní prostředí neškodný. Rostlina uschne a poté je možné ji pořezat. Výsledky ochranářů přírody na Frýdlantsku ukazují, že se plevele dá zbavit. „Tam, kde ji systematicky mýtíme, skutečně ubývá,“ potvrdila Morávková. Armillaria se loni zaměřila především na Smědou a její přítoky. Peníze od obcí většinou nedostává, prostředky se jí ale daří získat z programu péče o krajinu ministerstva životního prostředí. „Například Řasnický potok je díky pravidelné likvidaci dnes již téměř čistý,“ dodala Morávková. Přesto odhaduje, že ničení křídlatky potrvá ještě minimálně čtyři roky.Křídlatce se daří hlavně okolo potoků a řek. Tam nejvíce vadí vodohospodářům. „Plevel narušuje stabilitu břehu,“ vysvětlil ředitel jabloneckého závodu Povodí Labe Jaroslav Jaroušek. Při povodních se tak voda mnohem snáze rozlije z koryta. Povodí Labe si proto koupilo speciální sekačku za čtyři miliony korun, kterou chce postupně vymýtit křídlatku ze svého území. Obce často dávají do likvidace křídlatky nemalé sumy. Například Liberec letos zlikviduje křídlatku na 3,23 hektarech pozemků, především kolem Lužické a Černé Nisy. „Vyjde nás to na přibližně půl milionu korun,“ řekla tisková mluvčí magistrátu Alexandra Bednárková. Několik set tisíc korun bude stát také likvidace v Hrádku nad Nisou, kde se radnice rozhodla pověřit likvidací vlastní technické služby.„Měli jsme několik nabídek, ale vše bylo příliš drahé,“ zdůvodnil starosta Martin Půta.Město již začalo likvidovat porosty křídlatky okolo cyklostezky, kterou začaly ničit postupně kořeny exotického plevele.Liberecký kraj prostřednictvím krajského úřadu zjišťuje ve spolupráci s dalšími subjekty, kde se v kraji křídlatka a další invazivní rostliny všude vyskytují. „Data poslouží při zpracování koncepce ochrany přírody,“ dodal radní Radim Zika. Kraj ale nemá peníze na to, aby mohl zaplatit plošnou likvidaci invazních rostlin, menší objem prostředků uvolňuje pouze prostřednictvím grantových programů.Odpovědnost za šíření i likvidaci křídlatky mají především majitelé pozemků. „Přibývá hlavně kvůli nepozornosti lidí. Spousta lidí ani neví, jak je křídlatka nebezpečná,“ dodala Morávková. „Měli by ji zničit, kdekoliv se objeví. Zvláště nebezpečné jsou přesuny zeminy s oddenky křídlatky.“Co je křídlatka?Vytrvalá bylina z čeledi rdesnovitých dosahuje výšky od dvou do čtyř metrů. Pochází z Asie a velmi snadno se množí, především oddenky. Oddenky se roznášejí také po vodě. Mechanická likvidace křídlatky je neúčinná, proto se na listy rostlin dvakrát ročně aplikuje herbicidní přípravek Roundup. Lokalitu je vhodné kontrolovat i v dalších letech. V zahradě by měla mít místo uprostřed pravidelně sekané travnaté plochy. Zbytky rostlin se musí spálit.