MYSLIVOST NA PANSTVÍ HLUBOKÁ

Ing. Václav Kasal

Jak již bylo popsáno v předchozích článcích o muzeu Ohrada, stejnojmenný lovecký zámek se postupně stal centrem mysliveckého dění pro většinu schwarzenbergských panství. Co však předcházelo tomu, že se jihočeská myslivost a její řízení soustředilo právě na Ohradu?

Hlubocké lesy a jimi protékající řeka Vltava byly ideálním prostředím pro mnoho různých druhů zvěře. Podle dochovaných zpráv si krajinu kolem Hluboké oblíbili čeští panovníci Karel VI. a Václav IV.

Vilém z Pernštejna, který dostal panství Hluboká do zástavy, vydal v roce 1490 první instrukci týkající se lovu zvěře v oblasti. Za dalšího pána - Ondřeje Ugnáda - byla v roce 1535 zřízena první obora, která měla zajišťovat klid a ochranu srnčí a zaječí zvěře. Po vzniku další obory v roce 1708 se první oboře se začalo říkat Stará obora.

V roce 1621 bylo hlubocké panství dáno k užívání Donu Baltazarovi de Maradas. Maradasové nechali oplotit okolí zámku Hluboká a v dřívější vinici chovali daňky. Podle urbáře z roku 1598 bylo v oboře 100 kusů daňčí zvěře.

1. 10. 1661 zakoupil panství Hluboká s přilehlými statky Jan Adolf Schwarzenberg. Již v roce 1663 vydal instrukci, která se týkala nejen chování zaměstnanců ve službě, ale hlavně chovu a ochrany zvěře. V nařízení je uvedeno, že právo lovit škodnou zvěř (vlky, lišky, rysy a kuny) má pouze lesmistr a myslivci. Zvláštní pozornost byla věnována vlkům a jejich hubení. K jejich lapání se používaly i vlčí jámy. Bylo též nařízeno chránit černou zvěř, sušit seno, sbírat žaludy a bukvice, osekávat větve pro okus, zakládat slaniska, držet a chovat lovecké psy, vlastnit myslivecké nářadí, sítě apod. Hlavním důvodem bylo zlepšení podmínek pro zvýšení stavů zvěře a větší lovecké úspěchy. Výsadba a následná ochrana dubových porostů měla zvýšit úživnost pozemků a tím zamezit odchodu černé zvěře do sousedních honiteb.

V roce 1675 byla rozšířena obora u zámku. Urbář z roku 1677 uvádí, že hlubocké lesy jsou hojně zazvěřeny jelení, srnčí a černou zvěří a kromě nich medvědy, vlky i rysy. V okolních lesích byli rovněž zajíci, lišky, kuny, divoké kočky, tetřevi, jeřábci, koroptve, divocí holubi a jiné druhy zvěře. Urbář sice uvádí výskyt medvědů a rysů, v záznamech odstřelů z té doby však nejsou. Vysoké stavy škodné zvěře, hlavně vlků, měly později za následek nařízení na jejich vyhubení.

V roce 1681 byli do hradního příkopu zámku Hluboká vysazeni králíci. O tři roky později byl hradní příkop upraven k chovu medvědů a králíci se “přestěhovali” na novou lokalitu - na ostrůvek (“Králičí vrch”) na rybníku Bezdrev u Zlivi. Za další rok byla na návrh křivoklátského bažantníka u Záblatského rybníka postavena bažantnice. První zvěří v ní chovanou bylo dvacet slepic a dvanáct kohoutů. Vzhledem ke stálému zaplavování vodou z přilehlého rybníka však byla bažantnice v roce 1731 zrušena.

Kníže Adam František Schwarzenberg byl nejvyšším polním maršálkem císaře Karla VI. a jeho vysoká funkce vyžadovala přiměřenou reprezentaci, jejíž součástí bylo i pořádání honosných honů. Proto se rozhodl postavit lovecký zámek Ohrada, který se postupně stal centrem myslivosti všech schwarzenbergských panství.

Lesní řád pro schwarzenbergská panství ze dne 9. 2. 1715, mimo nařízení týkající se lesů a hospodaření v nich, stanovil pravidla pro provozování lovu a myslivosti. Nařídil dodržovat období klidu od 1. 5 do 31. 10. ve prospěch zvěře, mimo určená místa zakázal sběr lesních plodin, klestu aj., aby nedocházelo k ničení hnízd a úhynům mláďat. Personál musel rovněž hlásit uhynulou zvěř. Lesní řád zakázal pouštění psů v lese, volně pobíhající psy bylo nařízeno lovit. Nesměly se odstraňovat keře na polích a rákosí u rybníků, které sloužilo zvěři jako úkryt. V mladých lesních porostech byla zakázána pastva dobytka, omezeno bylo sečení lesních luk.

Zvýšená péče a vyhubení vlků mělo ve dvacátých letech 18. století za následek vzrůst stavů spárkaté zvěře a současně i škod jí působených v lesích a na polích. Náklady na jejich likvidaci přiměly majitele panství na návrh lesmistra Václava Josefa Friedla vybudovat v roce 1766 velkou oboru na části revírů Stará obora a Purkarec. Stavba byla dokončena v roce 1771 a obora měla výměru 2800 katastrálních jiter. 1. 10. 1771 byla za účasti tisíce honců do obory natlačena jelení a černá zvěř ze sousedních pozemků a ve volné přírodě se začalo s redukcí stavů. Poslední kus černé zvěře z volnosti byl uloven v revíru Stará obora v roce 1801. V roce 1850 byla obora rozšířena na 3600 katastrálních jiter.

Původní hlubocká bažantnice byla zrušena v roce 1772 současně se zřízením nové Borecké bažantnice u hospodářského dvora Vondrov v lese Borek. Měla výměru 50 katastrálních jiter a v roce 1786 v ní bylo 1620 bažantů.

Koncem roku 1781 se po 61 letech objevil v blízkosti Hluboké vlk, kterého ulovil lesmistr Friedl 19. 1. 1782 u Nového rybníka v Poněšickém revíru.

Vysoké náklady na myslivost a škody způsobené zvěří vyústily v další snižování stavů zvěře ve volnosti a oplocení části lesa v revíru Poněšice. Výsledkem byla nová obora o výměře 3000 katastrálních jiter, v níž se počítalo s chovem především jelení zvěře, zatímco Stará obora byla určena pro chov daňčí a černé zvěře a později i muflonů. Začátkem 20. století byla výměra Staré obory 1574 ha a Poněšické obory 1947 ha.

Myslivost vždy byla významnou složkou, která ovlivňovala lesní hospodaření na panství Hluboká i v okolí. Dlouhou dobu měla prioritu před lesním hospodářstvím, které jí bylo více či méně podřízeno. Lovecký zámek Ohrada měl od svého vzniku až do roku 1960 výsadní postavení v mysliveckém hospodaření na jihu Čech a byl centrem myslivosti jak Schwarzenbergů, tak Československých státních lesů. Současné muzejní expozice na Ohradě jsou toho dokladem.

Svět myslivosti č. 9/2002