Myslivost je hodně starostí a jen málo radostí

Není nic neobvyklého, když si myslivci nasuší na zimu kvalitní seno a někdo jiný jim ho ze seníku během několika málo dnů ukradne.

"Veřejnost nás vnímá někdy jako škůdce, kteří střílejí kočky, psy a zvířátka. To, že by majitel psa neměl nechat svého "miláčka" volně běhat po lese, nechtějí slyšet. Viděl jsem, co dokázali dva vlčáci udělat s březí srnou. Byl to otřesný pohled, když to mládě v ní ještě žilo a srně tlouklo srdce. Když zastřelíte kočku, která nese malého zajíčka, tak jsme špatní. Když nezastřelíme dravce, který napadá slepice, tak jsme také špatní. Lidé na nás často hledí skrz prsty. Je to tím, že nevědí o naší náročné práci. Lidem se v médiích předkládají pouze negativní informace. To vytváří určitou náladu ve společnosti."

Šancí by bylo, kdyby zákonodárci připravili konečně kvalitní zákony, které by určily jasná pravidla pro myslivce, vlastníky pozemků a pracovníky Lesů ČR. Dnešní situace se dá nazvat otevřeným bojem mezi těmito skupinami. Lesníci požadují zvýšení odstřelu zvěře, neboť páchá škody na lesních porostech okusem. Majitelé zemědělských pozemků zase poukazují na fakt, že jim zvěř ničí úrodu na polích. O pozadí celé problematiky je ovšem málokdo informován. Velké procento dříve zemědělsky obdělávané půdy dnes leží ladem, zvěř se proto instinktivně stahuje tam, kde může najít potravu.

"Jiným problémem je i pytláctví. Takový "lovec" dokáže klidně zastřelit i březí srnu nebo srnu, kerá vodí mladé. To pak zůstane samo a bez naší pomoci uhyne hlady," uvedla Eva Jarošová z OMS v České Lípě.

Myslivecký zákon, po kterém tolik všichni volají, senát neschválil. Po celkem šestihodinovém projednávání navrhl zpřesnit ustanovení o povinnostech uživatelů a vlastníků honebních pozemků. Doporučil zrušit zákaz vypalování či mýcení porostů na honebních pozemcích a zmírnil povinnost oznamovat zemědělské práce na honebních pozemcích myslivcům s předstihem. Senátoři do zákona nezapracovali návrhy na vypuštění chráněných druhů ze seznamu lovené zvěře.