Myslivecká kultura, osvěta a propagace myslivosti z pohledu 80. let jednotné myslivecké organizace

Ing. Štěpán MÜLLER, místopředseda ČMMJ a předseda KPK ČMMJ Dr. Štefan HAKEĹ, vedoucí KPO ČMMJ

Pod tento široce pojatý název lze shrnout vše, čím se zabývalo dříve politickovýchovné a dnes kulturně propagační oddělení sekretariátu jednotné myslivecké organizace, jejíž název se v průběhu 80 ti let postupně měnil, a to od Československé myslivecké jednoty až po Českomoravskou mysliveckou jednotu. Měnil se v souladu s politickými změnami probíhajícími v naší republice. Podrobnější rozbor by si vyžádal knihu, která ostatně byla k 80 výročí zpracována a pro potřeby propagace a osvěty veřejnosti i členské základny vydána. Proto se omezíme pouze na stručný přehled činnosti v jednotlivých úsecích na historická i současná fakta.

Výchova adeptů - zkoušky

Zkoušky z myslivosti byly ze zákona č. 225/1947 Sb. o myslivosti svěřeny ČSMJ, která je prováděla ve smyslu zákona, později ve smyslu pověření jako jediná organizace až do roku 1992.

Nový zákon o myslivosti č. 23/1962 Sb. a prováděcí vyhláška k zákonu nově upravila kvalifikaci myslivců a stanovil třístupňové vzdělávání a to zkoušky z myslivosti, zkoušky pro myslivecké hospodáře a vyšší odborné myslivecké zkoušky.

Zkoušky z myslivosti byly svěřeny pověřením myslivecké organizaci. Zkoušky pro myslivecké hospodáře prováděly okresní národní výbory a to od r. 1962 do roku 1988. Vyšší zkoušky z myslivosti byly prováděny před zkušební komisí KNV od roku 1962 do roku 1988. V roce 1988 prováděcí vyhláška již neumožňovala zkoušky mysliveckých hospodářů a kvalifikaci bylo nutno nahradit vyšší odbornou mysliveckou zkouškou již ne před KNV, ale před zkušební komisí ONV. Od roku 1993 byly vyšší odborné myslivecké zkoušky prováděny z pověření Ministerstva zemědělství ČR též ČMMJ. Snahou Českomoravské myslivecké jednoty bylo obnovit třístupňový systém vzdělávání, který se osvědčil a teprve novým zákonem o myslivosti č. 449/2001 Sb. byly znovu tři typy zkoušek do zákonem obnoveny.

Zkoušky úspěšně složilo od roku 1971 u ČMS a ČMMJ 80 794 adeptů, což je v průměru 2 525 adeptů ročně. Nejvyšší počet adeptů byl po roce 1970 a to v roce 1971, 1974 a 1975 a poté v letech 1993 a 1994. První zvýšený zájem o myslivost se projevil po roce 1969 v souvislosti se snahou změny společensko-ekonomické formace, druhá vlna zájmu po roce 1989 přijetím novely zákona č. 512/1992 Sb. zejména možnosti pronájmu honiteb fyzickým i právnickým osob.

Práce s mládeží

III.sjezd v roce 1959 stanovil za úkol podchycovat všemi prostředky zájem mládeže o přírodu a myslivost. Postupně se vytvořilo téměř 1000 kroužků mladých přátel přírody a myslivosti a do roku 1990 jich pracovalo již 1700, ve kterých bylo zapojeno 18 000 dětí. ÚV ČMS ve spolupráci s Antonínem Špindlerem vydalo metodickou příručku pro vedoucí a zápisníky pro děti. Od roku 1970 byla vyhlašována soutěž “Zlatá srnčí trofej”. V roce 1970 byla uzavřena dohoda s redakcí dětského vysílání televize “Vlaštovka” o vysílání několika pořadů zaměřených na práci kroužků. V roce 1983 Český myslivecký svaz obdržel od Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zvěře medaili za nejlépe propracovaný systém výchovy mládeže k myslivosti a ochraně přírody. Bohužel, po roce 1989 nastal prudký pokles a v roce 2002 bylo registrováno pouze 54 kroužků, ve kterých je evidováno 651 dětí a 4 družiny, ve kterých pracuje 54 dětí.

Zahraniční styky

Po odsouhlasení a za přispění francouzské vlády a velkých francouzský loveckých společností, shromáždil pan Maxime Ducrocq v listopadu 1928 v Nových Zámcích na Slovensku elitní lovce ze čtyř států - Francie, Polska, Československa a Rumunska a vytvořil organizační výbor. Tento výbor vypracoval první stanovy nové organizace a navrhl název "Mezinárodní lovecká rada" - Conseil International de la Chasse.

Vstup Československa do CIC podepsal prezident Edward Beneš, který řekl: "Ve svém mládí, aniž bych o tom mnoho přemýšlel, jsem považoval tento sport za krutou hru zahálčivých bohatých lidí. Později, jak jsem nabýval zkušeností jsem pochopil, že myslivost je naopak záležitostí všech lidí, bez rozdílu tříd, že je to ten nejlepší a nejzdravější pobyt na čerstvém vzduchu, zdroj radosti a zdraví". Byl jedním ze třiceti státníků patronů nově se utvářející organizace.

Výstavy

ČMMJ (ČMS) se po celou dobu podílela na přípravě a účastnila výstav různého významu – národních, mezinárodních i světových. Chronologicky je možno uvést: 1873 - Vídeň – první lovecká výstava v rámci světové výstavy, 1881 - Kleve – mezinárodní výstava, 1900 - Paříž - lovecká výstava v rámci světové výstavy, 1901 - Budapešť – lovecká výstava, 1902 - Berlín – lovecká výstava, 1910 - Vídeň – první mezinárodní lovecká výstava, 1930 - Lipsko – druhá mezinárodní lovecká výstava, 1933 - Praha – I. celostátní jubilejní výstava myslivosti v rámci hospodářské výstavy, 1934 - Praha – II. celostátní výstava loveckých trofejí, 1935 - Praha – celostátní přehlídka loveckých trofejí, 1936 - Praha – celostátní přehlídka loveckých trofejí, 1937 - Praha – celostátní výstava, 1937 - Berlín – třetí mezinárodní lovecká výstava, 1938 - Praha – celostátní výstava myslivosti, 1939 - Praha – celostátní výstava, 1940 - Praha – celostátní výstava, 1954 - Düsseldorf – čtvrtá mezinárodní lovecká výstava, 1958 - Praha – myslivecká výstava, 1960 - Florencie – pátá mezinárodní lovecká výstava, 1964 - Florencie – šestá mezinárodní lovecká výstava, 1965 - Brno – celostátní výstava loveckých trofejí, 1967 - Novi Sad – mezinárodní výstava myslivecká a rybářská, 1970 - Turin – mezinárodní výstava loveckých trofejí pod patronací CIC, 1971 - Brno – celostátní výstava, 1971 - Turin – mezinárodní výstava loveckých trofejí pod patronací CIC, 1971 - Budapešť – světová myslivecká výstava, 1972 - Turin – mezinárodní výstava loveckých trofejí pod patronací CIC (bez naší účasti), 1973 - Turin – mezinárodní výstava loveckých trofejí pod patronací CIC (bez naší účasti), 1975 - Udine – výstava loveckých trofejí (bez naší účasti), 1976 - České Budějovice – celostátní výstava s mezinárodní účastí, 1977 - Marseille – mezinárodní výstava lovec. trofejí pod patronací CIC (bez naší účasti), 1978 - Bukurešť – mezinárodní myslivecká výstava, 1980 - Nitra – celostátní výstava s mezinárodní účastí , 1981 - Plovdiv – světová myslivecká výstava, 1985 - Brno – celostátní výstava s mezinárodní účastí, 1986 - Novi Sad, 1986 – Norimberk, 1989 – Parma, 1990 - Nitra – celostátní výstava s mezinárodní účastí, 1994 – Lipsko, 1996 – Nitra, 1997 – Mnichov, 2000 – Nitra, 2000 - Lysá nad Labem.

Další výstavy menšího významu: Sofie 2x, Varšava 3x, Varna, Štětín 2x, Opole, Berlín

Myslivecké výstavy v České Republice se pravidelně konaly v Českých Budějovicích v rámci “Země živitelky”. V roce 2002 byl v důsledku povodní 30. ročník odložen.

Další tradice mysliveckých výstav postupně vznikaly na výstavišti v Plzni v letech 1994 – 99, na výstavišti v Lysé nad Labem od roku 1995. Výstavy se dále konaly v Praze, Brně, Lounech, Liberci, Písku, na hradě Buchlově a v menším rozsahu zejména v režii okresních organizací po celé republice například v Litoměřicích, Karlových Varech, Pelhřimově, Ostravě, Olomouci, Přerově, Prachaticích, Třebíči, Ústí nad Labem a dalších.

Dlouholetí tvůrci mysliveckých výstav jsou scénárista Jan Lima a výtvarník Jaroslav Béza.

Klub mysliveckých trubačů

Lovecké trio Českomoravské myslivecké jednoty vzniklo v osmdesátých letech minulého století (1980) z iniciativy dvou pracovníků sekretariátu tehdejšího Českého mysliveckého svazu. Byli to pánové Jan Lima a pan Josef Selement. Josef Selement pro potřeby Loveckého tria složil celý soubor loveckých fanfár a miniaturních skladbiček, které v roce 1985 vydalo hudební nakladatelství Supraphon jako svou publikaci. Uměleckým vedoucím souboru od založení až po dnešek je JUDr. Petr Vacek. Za dvacet let existence souboru vystřídalo se v jeho řadách šest interpretů, z toho JUDr. Petr Vacek, Petr Duda (člen České filharmonie) a Tomáš Kirschner (člen Symfonického orchestru Hl. města Prahy – FOK) účinkují v Loveckém triu dodnes. Zakládající člen souboru, Josef Selement je stále se členy souboru v kontaktu a je-li třeba, rád vypomůže.

Lovecké trio ČMMJ od samého začátku sledovalo jediný cíl, propagovat jak starou, tak i soudobou loveckou hudbu a tím propagovat humánní a estetickou stránku myslivosti. V roce 1988, s pomocí pana Limy se podařilo poprvé prezentovat českou loveckou hudbu i v zahraničí. Bylo to v polovině zmíněného roku, kdy členové souboru ve složení Petr Vacek, Petr Duda a Tomáš Kirschner vycestovali do sousedního Rakouska do Riedu na mezinárodní soutěž mysliveckých trubačů a vrátili se dekorováni zlatými odznaky a zlatým pohárem za první místo v soutěži. V pozdější době jejich příkladu následoval dívčí soubor hornistek ze Zábřehu na Moravě, soubor Krušnohorské lesnice z Chomutova a Trubači OMS Přerov, kteří se zahraničních soutěží zúčastnili již 5x a umístili se vždy na prvních nebo druhých místech.

Mimořádný sjezd ČMS proběhl v roce 1990 a zvolil nové vedení a přijal nové stanovy, kde v rámci organizační struktury byly ustanoveny i zájmové kluby. Tím byly položeny základy vzniku Klubu mysliveckých trubačů. Klub jako takový vznikl však až v roce 1991 a to u příležitosti národní soutěže mysliveckých trubačů v Písku. Jako předseda klubu byl zvolen JUDr. Petr Vacek.

V Písku byla také poprvé sloužena Hubertská mše B dur od Petra Vacka a Josefa Selementa. Poprvé v dějinách naší lovecké hudby byla hrána a zpívána česká Svatohubertská mše. Rychle si získala oblibu a můžeme říci, že i přes její náročnost ji dneska hrají soubory mysliveckých trubačů od východu až po západ České republiky, od slavného Velehradu až po zámeckou kapli v Lázních Kynžvart. Hovoříme-li o této mši (je ještě jedna od stejných autorů Es dur) nelze opomenout její předvedení v kostele sv. Jiljí na Starém městě Pražském, konané u příležitosti zasedání CIC v Praze, na téma myslivost v umění.

Další zásluhou činnosti Klubu mysliveckých trubačů jsou jím pořádané semináře. Tady je na místě ocenit práci členů Loveckého tria ČMMJ. Rozvinula se i široká spolupráce se všemi sousedy České republiky. První mezinárodní soutěž mysliveckých trubačů proběhla v roce 1992 v Mariánských Lázních za velmi široké účasti jak zahraničních tak i našich souborů. Mezinárodní soutěž se pořádá jednou za dva roky.

Od roku 2002 je předsedou Klubu trubačů Ing. Vladimír Sekera. Klub trubačů sdružuje v současné době 25 souborů s více než 100 členy.

Klub fotografů přírody

Klub založil v roce 1989 Sláva Štochl, jeden z našich nejznámějších průkopníků “přírodní” fotografie. Hlavní myšlenkou tohoto zakladatele klubu byla snaha sdružit přední české a slovenské fotografy živé přírody do společnosti, která by potom reprezentovala československé lovy beze zbraní nejen u nás, ale i v zahraničí. Z toho důvodu věnoval Sláva Štochl honorář z jeho vydané knihy “Lovcem živé krásy” na založení a podporu fotografické soutěže Zlatý jelen Slávy Štochla. První členové Klubu fotografů přírody vzešli právě z nejúspěšnějších autorů, kteří se těchto soutěží účastnili. Patronát nad Klubem převzal tehdejší Český myslivecký svaz a pod dnešním názvem Českomoravská myslivecká jednota, se podílí na jeho chodu dodnes. Mezi zakládajícími členy byla taková jména jako např. Přemysl Pavlík, Jan Rys, Eduard Studnička, Jaromír Zumr st., Antonín Říha, Ján Dubeň a další. Prvním předsedou KFP se stal Sláva Štochl. Po jeho smrti byl zvolen do čela klubu Jan Rys, kterého v roce 1996 vystřídal Rostislav Stach. Členská základna se z původních asi dvaceti členů rozrostla na dnešních 64, rozdělení republiky se ale klubu nedotklo a tak ji stále tvoří jak čeští, tak slovenští autoři. V roce 1993 byl Klub přijat do mezinárodní organizace IFWP – Mezinárodní federace fotografů přírody. Klub fotografů přírody má vytvořenou vlastní kolekci snímků, která se používá při různých příležitostech k propagaci přírody a zvířat. Redakce časopisu Myslivost vydává každoročně ve spolupráci s KFP nástěnný i stolní kalendář s mysliveckou tématikou.

Videoklub ČMMJ

Videoklub Českomoravské myslivecké jednoty byl zřízen 26. října 2001 na základě projednání a schválení Myslivecké rady ČMMJ po předchozím souhlasu zasedání Sboru zástupců ČMMJ z červnu roku 2001.

Hlavním posláním klubu je: propagace myslivosti především mezi nemysliveckou veřejností., propagace přírody a myslivosti mezi mládeží. vytváření podmínek pro odbornou a vzdělávací činnost členů klub při jejich zájmové činnosti, vytváření podmínek pro realizaci soutěží video amatérů, pořádání přehlídek děl, zejména při akcích ČMMJ a pod její záštitou, spolupráce s organizačními jednotkami ČMMJ, ostatními celostátními mysliveckými organizacemi, mysliveckými sdruženími atd. při jejich popularizaci.

Prvním předsedou klubu byl zvolen Jiří Vlček, jednatelem klubu je Pavel Průša. Ke konci roku 2002 měl Videoklub ČMMJ celkem 21 členů.

80 let vydávání časopisu Myslivost

Autorem názvu československá myslivecká jednota i názvu Stráž myslivosti byl lesní ředitel Josef Žalman. Ten také zavedl název myslivec pro všechny, kdo měli lovecký lístek. Od roku 1953 byl časopis přejmenovaný na Myslivost a redigoval ho až do poloviny roku 1948 prof. Jaroslav Svoboda, který za jeho vydávání ručil svým vlastním movitým majetkem. V roce 1938 dosáhl náklad asi 10 000 výtisků.

Periodicita časopisu se v průběhu doby měnila: z měsíčníku se v letech 1924 až 1952 stal čtrnáctideník, v roce 1953 dvouměsíčník, v letech 1954 a 1955 už pod názvem Myslivost vycházel desetkrát za rok a od té doby jako měsíčník. Měnil se i jeho vydavatel: v roce 1952 to bylo nakladatelství Brázda, od roku 1953 do roku 1968 to bylo Ministerstvo zemědělství, od roku 1969 Čs. myslivecký svaz a nástupnické organizace. Měnili se i jeho redaktoři. Po prof. Svobodovi převzal v roce 1948 redakci Míla Paša, po něm časopis v letech 1951 až 1976 redigoval Josef Novotný, pak do konce roku 1989 Ladislav Janoštík a od roku 1990 Ing. Jiří Kasina. Od roku 1993 se časopis svým podtitulem Stráž myslivosti opět hlásí ke svému původnímu názvu z roku 1923.

Od roku 1993 je časopis vydáván Českomoravskou mysliveckou jednotou prostřednictvím vlastní obchodní organizace Myslivost, s.r.o. Od roku 1994 je nedílnou součástí činnosti Myslivost, s.r.o. kromě vydávání časopisu též pravidelné vydávání mysliveckých kalendářů, společnost se též podílí na vydávání odborné literatury a beletrie. Od roku 1997 funguje též prodejna oděvů, doplňků, obuvi a dárkových předmětů s námětem myslivosti, do roku 2001 na Žižkově, poté v budově sekretariátu ČMMJ.