Myslivci vyzývají k ohleduplnosti ke zvěři na silnicích
29.10.2007 | Agris
V podzimních měsících narůstá počet srážek dopravních prostředků se zvěří. To je způsobeno několika faktory. Mezi hlavní patří snížená viditelnost, neadekvátní reakce řidičů, zimní používání letních pneumatik a prodloužení brzdně dráhy na vozovce vlhké nebo posypané inertním posypem. Většina řidičů na tyto krizové situace reaguje tím, že prudce sešlápne pedál spojky, pedál brzdy a v tomto okamžiku se vozidlo stává neovladatelné. Je nutné v takové situaci zachovat klid, a pedál brzdy včas odbrzdit a teprve potom se překážce vyhnout. Dle policejních statistik je každoročně hlášeno cca 8,5 tisíce střetů dopravních prostředků se zvěří. Skutečný počet střetů je však mnohem vyšší a odhadovaná škoda na zvěři je několik desítek miliónů Kč ročně. V některých honitbách jsou škody na srnčí a zaječí zvěři rovny nebo dokonce převyšují plánovaný roční lov. Myslivci pro snížení srážek realizují tzv. „odváděcí krmení“, které díky systematickému přikrmování v oblastech vzdálených od silnic odlákává zvěř mimo silnice.
Na silnicích přibývá srážek dopravních prostředků se zvěří. To je způsobeno:
zvýšeným počtem dopravních prostředků na silnicích.
nárůstem kamionové dopravy preferováním silniční dopravy před železniční.
zvýšenou akumulací zvláště drobné zvěře v okolí silnic (zajíci rádi konzumují zbytky rostlin potřísněné posypovou solí v zimních měsících, využívají vyšší teploty na vozovce pro osušení svého těla za vlhkého počasí. Proto za kritická místa můžeme označit úseky silnic vedoucí na hranici pole - les a úseky zarostlé keři a hustou vegetací.
přirozenou migrací zvěře. Migrace zvěře (sezónní a denní) je přirozeným jevem, což nelze nijak ovlivnit a do budoucnosti to bude přinášet řidičům určité nebezpečí, kterému by měli přizpůsobit rychlost jízdy v nebezpečných úsecích.
Nejčastější příčiny střetu motorových vozidel se zvěří:
- nepozornost řidičů, snížená viditelnost.
- přecenění možností svých automobilů.
- neadekvátní reakce řidičů v kritických situacích při zabránění střetu se zvěří.
- nevěnování pozornosti dopravnímu značení upozorňující na častý výskyt zvěře (výstražná značka - Pozor zvěř!).
Dle policejních statistik je každoročně hlášeno cca 8,5 tisíce střetů dopravních prostředků se zvěří. Skutečný počet střetů je však mnohem vyšší a odhadovaná škoda na zvěři je několik desítek miliónů Kč ročně. V některých honitbách jsou škody na srnčí a zaječí zvěři rovny nebo dokonce převyšují plánovaný roční lov. V těchto honitbách se po sečtení všech škod na zvěři již neprovádí lov a srnčí a zaječí zvěř se neloví.
Doporučení ČMMJ ke snížení škod na zvěři způsobených dopravními prostředky:
Nejvíce střetů se spárkatou zvěří je na úkor srnčí zvěře. Je nutno si uvědomit, že srnčí zvěř žije od října do března v tlupách, a proto přechází silnici hned několik kusů za sebou. Při spatření jednoho kusu srnčí zvěře by měli řidiči počítat s tím, že za jedním kusem mohou následovat další, a proto by měli vždy snížit rychlost auta, i když vidí zvěř zacházet mimo silnici. Pokud po srážce s vozidlem srnčí zvěř odběhne, neznamená to, že přežije. Ve většině případů uhyne na vnitřní zranění v blízkosti místa srážky. V mnohých honitbách jsou škody na zvěři vyšší, než je prováděný lov. V některých honitbách po sečtení škod na zvěři díky dopravě, úhynům či jiným událostem neprovádějí lov vůbec.
Nejdůležitějším preventivním opatřením je ohleduplná jízda, zvláště v lesních úsecích a na rozhraní pole - les.
Je nutno respektovat dopravní značení upozorňující na častý výskyt zvěře - výstražná značka „Pozor zvěř!“
Adekvátně reagovat na vzniklou situaci při zabránění střetu vozidla se zvěří. Většina řidičů na tyto krizové situace reaguje tím, že prudce sešlápne pedál spojky, pedál brzdy a v tomto okamžiku se vozidlo stává neovladatelné. Je nutné v takové situaci zachovat klid, a pedál brzdy včas odbrzdit a teprve potom se překážce vyhnout.
Respektovat zvýšení brzdné dráhy na vlhké či namrzlé vozovce a tomu přizpůsobit rychlost jízdy.
Zvěř je v nočních hodinách oslněna dálkovými světly a zcela ztrácí orientaci. Je proto nutné co nejdříve přepnout z dálkových světel na tlumená.
Pokud po nárazu do auta zvěř zemře (zhasne), řidič si ji nemůže nechat. Podle zákona č. 449/2001 musí být zvěř odevzdána nejbližšímu mysliveckému sdružení či Policii ČR, která zajistí toto předání.
Myslivci pro snížení střetů dopravních prostředků se zvěří:
Vypracovávají a realizují plán tzv. „odváděcího krmení“, které má díky systematickému přikrmování v oblastech vzdálených od silnic odlákat zvěř mimo silnice.
Upozorňují na místa, kde zvěř často přechází přes silnici a ve spolupráci s Policií ČR mohou navrhnout dopravní značení upozorňující na častý výskyt zvěře (výstražná značka - Pozor zvěř!).
Provádějí na vlastní náklady asanaci zhaslé (mrtvé) zvěře po střetu s dopravními prostředky dle veterinárních předpisů.
Jiří Šilha, pověřený pracovník pro styk s médii, Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ)
Jungmannova 25, 115 25 Praha 1
e-mail:jiri.silha@centrum.cz , mobil: 604 953 043
Další články v kategorii Ekologie
- Od srpna 2026 začnou platit první klíčové povinnosti PPWR. Jste připraveni? (26.06.2026)
- Odborníci a rybáři odlovili z rybníka v Kroměříži téměř 2700 invazních sumečků (25.06.2026)
- Česká inspekce životního prostředí má nového ředitele, stal se jím Pavel Straka (25.06.2026)
- Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let: Pilíř české energetiky a vyhledávaný technický unikát je ve výborné kondici (25.06.2026)
- Ochránci přírody chtějí zakázat vstup na vrch Stohánek v Ralsku, turisté ho ničí (24.06.2026)
- Prodeje fairtradové kávy v ČR loni klesly o čtvrtinu, méně se prodalo i kakaa (24.06.2026)
- Island po dvouleté pauze navzdory protestům obnovil lov velryb (23.06.2026)
- Ministerstvo životního prostředí vydalo všechna jednotná enviromentální stanoviska pro stavbu Vodního díla Nové Heřminovy (23.06.2026)
- Benátská populace plameňáků nachází útočiště v zotavujících se mokřadech (22.06.2026)
- Kjódó: Japonští vědci přeměnili vyhozené nudle udon na rozložitelný biopapír (22.06.2026)

Tweet



