Myslivci víc přikrmují, než střílejí

Členové Hubertova cechu využívají zbytek prosince k honům na drobnou zvěř, má- li honitba alespoň několik kusů. Po prvním sněhu začínají s intenzivním přikrmováním zvěře. "Zvěř si dokáže najít potravu pod slabší vrstvou sněhu. Pod hlubokými závějemi už ji neumí najít. Přikrmujeme hned s příchodem opravdové zimy,"přiblížila jednatelka okresního mysliveckého spolku v Jihlavě Marie Deržmíšková. Myslivecký kalendář dovoluje do konce roku střílet bažanta, perličku, zajíce, divokého králíka a jiná zvířata. Do února kunu a ondatru, po celý rok lišku a selata černé zvěře. "Ještě se může střílet muflon, srnčí, někde pod Javořicí by mohl být jelen či daněk,"řekl zkušený myslivec František Klimeš z jihlavského mysliveckého spolku. Prosinec je měsícem péče o zvěř. Myslivci by měli nejméně jednou za týden zkontrolovat krmelec a pravidelně doplňovat zásoby. Sena musí být dostatek. Nesmí chybět dužnaté krmivo v množství, které stačí zvěř spotřebovat. Obiloviny se předkládají drobné zvěři a srnčímu jen v malých dávkách. "Myslivci budou od Nového roku živořit, chodit do lesa s puškou, střílet škodnou a čekat na jaro,"připomněl Klimeš, jenž myslivosti propadl před desítkami let. Některá myslivecká sdružení mají v honitbách tak žalostný stav zvěře, že hony nepořádají. Jinde jen symbolicky uloví třeba zajíce, aby v tombole mysliveckého bálu byla cena. "Třeba v Hybrálci ulovili jednoho zajíce a kus černé, aby měli do tomboly. Je třeba, aby se na vesnici udržela tradice,"potvrdil Klimeš. Myslivci jsou si vědomi velkého úbytku zvěře. Někdy si dokonce odpustí nadějnou ránu nebo rovnou upouštějí od pořádání honů.