Myslivci mohou lovit zvěř na soukromých pozemcích

"Myslivecká" novela, kterou v úterý schválila sněmovna, napravuje jen několik technických nedostatků zákona z roku 2001. Někteří vlastníci pozemků se bouří. Očekávali, že se konečně podaří uzákonit, aby se jako jednotlivci směli na svém území o zvěř starat a také ji lovit. To se nestalo. K tomu, aby směli vzít ve svém lese flintu do ruky, musejí být členy honebního společenstva.

Nepodařilo se tak to, o co vlastníci pozemků stále usilují a co jim vzaly zákony z počátku padesátých let. Také proto novelu Senát vrátil sněmovně s řadou připomínek, ale sněmovna je nepřijala a předlohu nakonec schválila v původní podobě. Největší odpůrce schválené novely Miloslav Kučera (ODS) říká: "Dochází k ohrožení vlastnických práv. Přednost ve výkonu práva myslivosti je dávána jiným lidem než vlastníkům pozemků, což je znevážení práva vlastníka." Poslanec chce podat stížnost k Ústavnímu soudu, ale bude mu trvat prý možná dva měsíce, než zákon podrobí expertize.

Jeden z autorů novely, Ladislav Skopal (ČSSD) ale Kučerovi oponuje: "Zvěř nepatří vlastníkům pozemků, je majetkem státu." Proto by podle něj neměli mít nějaká přednostní práva. Řada vlastníků pozemků se na novelizovaný zákon dívá shovívavě. Než byl v roce 2001 schválen, probíhaly kolem něj až zuřivé půtky a nakonec se stal dítětem kompromisu. Proto se ho ani myslivcům ani většině vlastníků půdy, kteří stojí proti sobě, nechtělo nyní již zásadně měnit.

" Tato novela měla hlavně napravit některé technické nedostatky, které se projevily, když loni v létě zákon vešel v platnost. Ukázalo se například, že takřka znemožňoval cizincům, aby u nás lovili. Poplatkový lov je přitom dost velkým zdrojem příjmů," řekl nám Jan Řezáč z Lesů České republiky, které spravují i rozsáhlé pozemky, které pronajímají jako honební. Problém se zákonem a jeho novelou nyní nemá ani Sdružení soukromých a obecních vlastníků lesa. " Byly námitky například proti tomu, aby členové honebního společenstva, kterými může být i obec, ručili za ztráty společenstva. Od toho jsou ale jeho členy, aby si hospodaření ohlídali. Navíc, každý člen ručí svým dílem,"vysvětlil předseda sdružení František Kučera. Jak dodal, zákon se ani v novelizované podobě nijak "obyčejných smrtelníků", kteří nejsou ani myslivci ani vlastníci pozemků, netýká. " Neomezuje je v pohybu v přírodě ani jinak," míní Kučera.

Podle jednatele Českomoravské myslivecké jednoty Vladimíra Broukala musí s novelou zákona souhlasit každý rozumný člověk. Sněmovní verzi v úterý prosadili sociální demokraté, komunisté a někteří lidovci. Občanští demokraté, unionisté a ostatní poslanci KDU-ČSL byli proti. Novela má nabýt účinnosti dnem vyhlášení. Stane se tak poté, co ji podepíší premiér Vladimír Špidla a předseda sněmovny Lubomír Zaorálek.

Majitelé pozemků tvrdí: Lesní zvěř spásá úrodu, zisk z ní mají myslivci

Majitelé honebních pozemků na Třebíčsku začali již v lednu usilovat o vytvoření celostátního sdružení, které by hájilo jejich zájmy. K činnost je vyburcovala tenkrát teprve chystaná novela zákona o myslivosti, kterou považují za diskriminační.

Proto počátkem ledna vytvořili přípravný výbor a vyzvali všechny majitele honebních pozemků, aby se sešli a zvolili své delegáty na krajské konference. " Členové našeho výboru se rekrutují z malých a středních lesních a zemědělských hospodářství, která jsou nejohroženější skupinou a o které se nikdo nestará,” vysvětlila členka přípravného výboru Zdena Petrová. "Lesní zvěř spásá jejich úrodu a ničí lesní porosty, ale v okamžiku, kdy ji myslivec zastřelí, patří jemu. Myslivecké sdružení tedy hospodaří bez nákladů a rizik, zato s velkými a nekontrolovatelnými příjmy," řekla Petrová a dodala, že zájmy myslivců hájí i ministerstvo zemědělství. Skutečnost je taková, že i na ministerstvu existují dva protichůdné proudy. Jeden hájí zájmy myslivců a druhý lesníků, potažmo vlastníků pozemků.

Novelu provázely spory o práva vlastníků honiteb

Rozsah práv vlastníků pozemků byl v prosinci ve sněmovně předmětem ostrého sporu. Odpůrci novely mysliveckého zákona, hlavně poslanci ODS, tvrdili, že pokračuje v diskriminaci vlastníků a potenciálně ohrožuje majetkové zájmy obcí. V lednu pak předloha po mnohahodinové senátní diskusi putovala zpátky do sněmovny, kde se o ní hlasovalo znovu. Byla přijata bez pozměňovacích návrhů Senátu.

Ve sněmovně předlohu prosadili sociální demokraté, komunisté a někteří lidovci. Novelu vypracovali právě členové těchto stran - poslanci Ladislav Skopal (ČSSD), Pavel Kováčik (KSČM) a Jan Grůza (KDU- -ČSL).

Skopal již dříve řekl, že návrh zjednoduší administrativu při zakládání honebních společenstev a zlevní jejich práci. Uvedl, že autoři novely nemají v úmyslu omezovat práva vlastníků. Poslanec ODS Miloslav Kučera ale již v prosinci označil schválení sněmovní verze za "vítězství myslivecké lobby”.

Myslivost se změnila v padesátých letech

Název "lovec" se objevuje již v 11. století. Panovníka obklopovala početná lovecká družina. V usnesení Českého sněmu v roce 1573 se uvádí, že právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků.

Císař Ferdinand III. vydává roku 1641 ustanovení o lovu pro Čechy, ve kterém se uvádí, že myslivost je "kratochvílí šlechtickou" a poddaní jsou při lovech povinni robotami.

Císař Josef II. vydává v roce 1781 patent o zrušení nevolnictví a v roce 1786 řád o myslivosti neboli všeobecný honební patent. Ten uvolňuje poddaným v robotách a mj. ukládá povinnost hradit škody působené lovem a zvěří.

Začátkem 19. století se importují nové druhy zvěře, například muflon a jelen sika. Myslivost se podřizuje lesnímu hospodářství.

V roce 1849 vydává František Josef I. říšský zákon o myslivosti. Právo myslivosti bylo spojeno s vlastnictvím půdy.

V roce 1869 byla založena Pražská lesnická jednota Hubertus, která sdružovala lesníky i myslivce a v roce 1883 vznikl Spolek honební a ochrany zvěře.

V roce 1923 je založena Československá myslivecká jednota (nyní Českomoravská myslivecká jednota)

Po osvobození v roce 1945 vychází zákon o myslivosti. Právo myslivosti je nadále vázáno na vlastnictví honebního pozemku.

Od roku 1951 byli z pronájmu honiteb vyloučeni jednotlivci a uzavírat nájemní smlouvy mohly jen lidové myslivecké společnosti.

V roce 1962 odloučil nový zákon o myslivosti výkon práva myslivosti od vlastnictví honebních pozemků.

Novelizován byl v roce 1992, další novela vešla v platnost v červenci loňského roku, poslední novelizace byla schválena letos 18. února.

Ani jedna úprava od roku 1951 ale již neumožňuje lovit vlastníkovi pozemku, jestliže není členem honební společnosti.

Co říká zákon o myslivcích

myslivost lze provozovat jen v rámci uznané honitby

právo myslivosti mohou provozovat jen členové honebního společenstva

honební společenstvo zodpovídá za své závazky celým svým majetkem

uživatel honitby je povinen hradit škodu, která byla v honitbě způsobena

stát podporuje vybrané činnosti mysliveckého hospodaření formou služeb nebo finančních příspěvků

uživatel honitby se musí starat o zvěř například zakládáním krmelců

myslivost mohou u nás provozovat i cizinci, pokud mají lovecký lístek o vlastnících pozemků

vlastník pozemku (honitby) může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout

mají přednostní právo stát se členem honebního společenstva

musí činit opatření, aby nedocházelo ke škodám působených zvěří

mají povinnost při obhospodařování pozemků dbát na to, aby neohrožovali zvěř

Na rozdíl od České republiky se v Německu a Rakousku nestala myslivost nikdy v historii lidovou zábavou. Vlastník pozemků tam má proto rozhodující slovo. V sousedním Rakousku soukromníkům patří 82 procent lesů, v Německu 41 procent a v Česku 23 procent.

Nájemné za hubičku

Honební společenstvo, které honitby pronajímá, je tvořeno většinou samotnými myslivci. Až na výjimky si odhlasuje nájemné nulové nebo naprosto symbolické. I u majitelů pozemků, kteří nejsou členy honebního společenstva a honitbu pronajímají, není zvykem, že by nájemné stanovili vyšší než v průměru 30 korun za hektar za rok.