Myslivci častokrát zbytečně přicházejí o nemalé peníze
16.10.2002 | Noviny Vysočiny
Nový zákon o myslivosti poslanci Parlamentu České republiky již schválili. Mimo jiné se v něm hovoří o transformaci honiteb. Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Okresního mysliveckého spolku Josef Venhoda nás informoval, jak se daří situaci zvládnout na třebíčském okrese. Co nyní myslivci na třebíčském okrese projednávají? V současné době probíhají schůze honebních společností, na kterých by se vlastníci pozemků měli rozhodnout, co s nimi provedou a komu dají možnost provádět na nich výkon práva myslivosti. Podle mých informací se vlastníci pozemků schůzí honebních společenstev téměř nezúčastňují, nebo dají někomu plnou moc, aby je na těchto schůzích zastupoval. Dostupné informace hovoří o tom, že na schůzích na okrese Třebíč se objevila asi pětina vlastníků. Z toho plyne, že nemají zájem, aby se měnily hranice současných honiteb platné do března 2003. Myslím si proto, že ze současných honiteb, kterých v minulosti na Třebíčsku vzniklo 108, by osmdesát procent mohlo zůstat v dnešních hranicích. Pět procent honiteb změní svoje hranice v rámci pozemků pronajatých od Lesů České republiky, ale ty na změny podle nového zákona o myslivosti mají právo. O to víc mě mrzí, že se změní hranice dalších 15 procent honiteb. Bohužel, ne z důvodu, že si to přejí vlastníci pozemků, ale že si je rozdělují samotní myslivci. Stále ještě se setkáváme s negativním myšlením některých myslivců, kteří myslí jen na sebe a jejich chování se neslučuje s tradicí naší myslivosti. Kdo transformaci honiteb podle nového zákona platí? Zákon umožnil, aby za transformaci honiteb platili vlastníci honitby a není to zanedbatelná částka. Předložení veškerých materiálů státní správě je připraví o finanční částku v průměru okolo 70 tisíc korun. Takže změnou hranic honiteb nezíská nic ani vlastník pozemků, ani honitby, ale stát. To si myslím, že je naprosto zbytečné. Veškeré náklady tedy platí myslivci místo toho, aby tyto peníze použili na provoz myslivosti, například na ozdravovací prostředky pro zvěř či krmení. Musím upozornit, že na tyto nadbytečné náklady museli členové mnohdy několik let šetřit. Zvěř, kterou si mohli střelit sami, museli třeba nabídnout zahraničním lovcům, jen aby měli na zbytečnou transformaci potřebné finanční prostředky. To považují za velice smutné.
Další články v kategorii Ekologie
- Přírodní rezervace Skalní potok v Jeseníkách se rozšířila o 7 hektarů. Chrání staré pralesovité porosty (18.09.2025)
- Zájemci mohou požádat o grant až 200 000 korun na ozelenění měst či venkova (17.09.2025)
- Polární geoinženýrství. Řešení klimatické krize, nebo riskantní experiment? (17.09.2025)
- Povodí Odry požádalo o stavební povolení na přehradu Nové Heřminovy (16.09.2025)
- Uhynula celá generace pstruhů. Rybáři na Karlovarsku sčítají škody po otravě potoka (15.09.2025)
- Radary sledují čápy a kobylky. Šetří peníze a zachraňují životy (15.09.2025)
- Návrh změny míry ochrany vlka obecného v ČR v reakci na evropskou legislativu (14.09.2025)
- Znečišťovatelé zásadně přispívají k vlnám veder, ukázala studie (13.09.2025)
- Vláda chce zmírnit dopady Green Dealu. Zapojují se i další státy EU (12.09.2025)
- Extrémní řasa umí klouzat po ledu i skrze něj. Pomáhá si sliznatým bičem (12.09.2025)