Myslivci a rybáři porušují zákon, stát to toleruje
12.10.2007 | Denik.cz
Ochrana přírody v Česku zůstává často jen na papíře. Přestože zákon zakazuje vypouštět do přírody nepůvodní druhy živočichů, myslivci a rybáři každý rok do přírody množství druhů, které podle odborníků do střední Evropy nepatří.
Stát tomu nejen přihlíží, ale navíc myslivecké a rybářské organizace štědře dotuje. Jen letos dostanou dvě největší z nich od ministerstva zemědělství téměř osm milionů korun. Přitom mnohé cizokrajné organismy působí na životním prostředí obrovské škody a nekontrolovatelně se šíří. Myslivci například vypouštějí původem asijské bažanty či orebice rudé z jihozápadní Evropy. „Jsou to nepůvodní druhy, ale stát nad tím přimhuřuje oči, přestože je to zákonem zakázané,“ říká Josef Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.
Myslivci však tvrdí, že se na nepůvodní druhy dívají jinak. „Například daňci jsou u nás od třináctého století, a vzhledem k tomu že se tady adaptovali a běžně se rozmnožují, tak je brán jako běžný živočich,“ říká jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka. Podobně mluví i rybáři. „Je otázka, kde bude hranice nepůvodního druhu. Například pstruh duhový je tady od konce devatenáctého století, vypouštíme i amury. My je za nepůvodní nepovažujeme,“ uvedl Jan Štípek, jednatel Českého rybářského svazu. Duhový pstruh přitom pochází ze severní Ameriky, amur z Asie.
Podle odborníků je nutné pravidla pro vypouštění nepůvodních druhů zpřísnit a vyjasnit. „Je třeba vytvořit černý seznam invazivních druhů. Tam by byly jak druhy, které se již u nás šíří, tak druhy, u kterých to hrozí nebo se tak projevily v jiných zemích,“ uvedl Jan Plesník z Agentury ochrany přírody a krajiny. Státní orgány zatím porušování zákona trestají jen výjimečně a nedostatečně. Česká inspekce životního prostředí sice před časem udělila dvoumilionovou pokutu přerovským rybářům za vypuštění nepůvodního amura bílého, ale nakonec ji snížila na pouhých dvacet tisíc.
Jak nepůvodní druhy škodí
Vypouštění nepůvodních druhů je vždy rizikové. Například bažanti se kříží s domácími druhy, včetně vzácných tetřívků. Daňci, mufloni a jeleni sika zase přispívají k nadměrnému spásání v lesích a způsobují obrovské škody na porostech. Při vypouštění relativně neškodných ryb amura a tolstobika se do českých vod dostala invazivní střevlička východní, která ničí tuzemské řeky a rybníky. Cizí druhy přenášejí rovněž nemoci, například američtí raci jsou přenašeči moru, který likviduje populace domácích raků.
Další články v kategorii Ekologie
- Den Země: Aby nás jednou nemuseli zachraňovat Blaničtí rytíři (22.04.2026)
- Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem (22.04.2026)
- Město po setmění patří zvířatům. Vědci tři roky mapovali jejich skrytý život v Brně (21.04.2026)
- Vědci v Krkonoších zkoumají "sněžné květy", tento jev ohrožuje klimatická změna (21.04.2026)
- Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi (21.04.2026)
- U Drábských světniček hnízdí sokol, stavební práce na obnově turistické infrastruktury zahájí Lesy ČR až v létě (20.04.2026)
- Institut: Nové obalové nařízení EU zatíží maloobchod a ovlivní ceny potravin (20.04.2026)
- Dobrovolníci od pátku do dneška odklidili z břehů Sázavy deset tun odpadků (13.04.2026)
- Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory (13.04.2026)
- Krkonošští hospodáři mohou opět žádat o příspěvek na péči o horské louky (13.04.2026)

Tweet



