Myslivci a ekologové Kroměřížska spojili síly při záchraně koroptví
12.02.2003 | Mladá fronta Dnes
Kdysi k moravské přírodě a myslivosti neodmyslitelně patřily kromě například zajíců a bažantů i koroptve. V minulých desetiletích však prakticky koroptve z krajiny zmizely. S tím se nechtěli smířit ekologové a myslivci na Kroměřížsku. V posledních letech pracují na záchranném programu. Po počátečních obtížích se jim začalo aspoň částečně dařit. Výsledkem je, že v honitbách okresu žije nyní na sedm stovek těchto pěkných hrabavých ptáků. Každý rok touto dobou ekologové a myslivci zjišťují stavy koroptví v honitbách. Na sněhu se totiž nejlépe počítají. "Letos je jich šest až sedm set v sedmi honitbách, kde běží náš záchranný program," vypočetl Stanislav Běhula, který se stará o ekologii krajiny na kroměřížském městském úřadu. "Počty se v posledních letech daří zhruba udržet na tomto stavu," dodal. Není to však nic jednoduchého, koroptvím se musí pomáhat. Vysazují se do krajiny uměle, na každého ptáka dostanou myslivci 200 korun státní dotace. Ani to však nestačí, je třeba investovat i práci. "Když se podíváme do historie, zjistíme, že třeba v roce 1937 se ulovilo v zemi 2,5 milionu koroptví. To je nyní něco naprosto nepředstavitelného," podotkl Běhula. Vymizení koroptví má na svědomí hlavně kolektivní hospodaření. Na rozoraných lánech nenacházeli drobní ptáci žádnou ochranu před predátory, hlavně jestřáby, ale i káňaty, rarohy a motáky, ba i krkavci. S tím lze těžko něco dělat i nyní, protože i většina dravců je přísně chráněna. Druhým důvodem decimování koroptví byla chemizace, která hubila larvy a housenky, jednu z hlavních složek potravy koroptví. Ekologové a myslivci přišli na pomoc tím, že pro koroptve v sedmi honitbách na Kroměřížsku budují přístřešky, pod něž se mohou ptáci před dravci schovat. Také je přikrmují. "Nejvhodnější jsou olejnatá semínka. Semena plevelů jsou totiž hlavní potravou koroptví," tvrdí Běhula. Na vybraných místech na polích je třeba také odhrnovat sníh, aby se ptáci dostali k zeleným výhonkům. Jedině tak se podle Stanislava Běhuly daří koroptve v krajině na Kroměřížsku udržovat už osm let. "Velice bych pochválil myslivce. Dělají totiž zadarmo a bez jakékoliv naděje, že by někdy v budoucnu mohli koroptve lovit. Tak se jejich stavy už nikdy nezvýší, tomu nevěří ani ten největší optimista," dodal ekolog.
Další články v kategorii Ekologie
- Družice nahlédla pod koruny stromů. Pomůže popsat, co se děje s lesy (24.06.2025)
- Státy rozhodly o ustavení mezivládního panelu pro chemické látky, odpady a znečištění (24.06.2025)
- Hmyzem roku je světluška. Ohrožuje ji světelný smog (24.06.2025)
- Vědci zkoumají přírodní ekosystémy v zahradách a parcích Pražského hradu (24.06.2025)
- Otřesný zážitek už nechce zopakovat. Burcuje dobrovolníky na pomoc zvířatům (24.06.2025)
- Bleskové sucho je skrytou hrozbou pro evropskou přírodu (23.06.2025)
- Obec svážela odpad do lesa. Teď dostala cenu za zvelebování veřejného prostoru (19.06.2025)
- Schustlerovu zahrádku v Krkonoších mění oteplování, přibývá vegetace (18.06.2025)
- Za všechno může dusík. Proč odvážet posečenou trávu a nemulčovat? (17.06.2025)
- Jak se nám daří plnit cíle udržitelného rozvoje? To ukázal dobrovolný národní přezkum, jehož výsledky bude ČR prezentovat v OSN (16.06.2025)