Myslivci a ekologové Kroměřížska spojili síly při záchraně koroptví
12.02.2003 | Mladá fronta Dnes
Kdysi k moravské přírodě a myslivosti neodmyslitelně patřily kromě například zajíců a bažantů i koroptve. V minulých desetiletích však prakticky koroptve z krajiny zmizely. S tím se nechtěli smířit ekologové a myslivci na Kroměřížsku. V posledních letech pracují na záchranném programu. Po počátečních obtížích se jim začalo aspoň částečně dařit. Výsledkem je, že v honitbách okresu žije nyní na sedm stovek těchto pěkných hrabavých ptáků. Každý rok touto dobou ekologové a myslivci zjišťují stavy koroptví v honitbách. Na sněhu se totiž nejlépe počítají. "Letos je jich šest až sedm set v sedmi honitbách, kde běží náš záchranný program," vypočetl Stanislav Běhula, který se stará o ekologii krajiny na kroměřížském městském úřadu. "Počty se v posledních letech daří zhruba udržet na tomto stavu," dodal. Není to však nic jednoduchého, koroptvím se musí pomáhat. Vysazují se do krajiny uměle, na každého ptáka dostanou myslivci 200 korun státní dotace. Ani to však nestačí, je třeba investovat i práci. "Když se podíváme do historie, zjistíme, že třeba v roce 1937 se ulovilo v zemi 2,5 milionu koroptví. To je nyní něco naprosto nepředstavitelného," podotkl Běhula. Vymizení koroptví má na svědomí hlavně kolektivní hospodaření. Na rozoraných lánech nenacházeli drobní ptáci žádnou ochranu před predátory, hlavně jestřáby, ale i káňaty, rarohy a motáky, ba i krkavci. S tím lze těžko něco dělat i nyní, protože i většina dravců je přísně chráněna. Druhým důvodem decimování koroptví byla chemizace, která hubila larvy a housenky, jednu z hlavních složek potravy koroptví. Ekologové a myslivci přišli na pomoc tím, že pro koroptve v sedmi honitbách na Kroměřížsku budují přístřešky, pod něž se mohou ptáci před dravci schovat. Také je přikrmují. "Nejvhodnější jsou olejnatá semínka. Semena plevelů jsou totiž hlavní potravou koroptví," tvrdí Běhula. Na vybraných místech na polích je třeba také odhrnovat sníh, aby se ptáci dostali k zeleným výhonkům. Jedině tak se podle Stanislava Běhuly daří koroptve v krajině na Kroměřížsku udržovat už osm let. "Velice bych pochválil myslivce. Dělají totiž zadarmo a bez jakékoliv naděje, že by někdy v budoucnu mohli koroptve lovit. Tak se jejich stavy už nikdy nezvýší, tomu nevěří ani ten největší optimista," dodal ekolog.
Další články v kategorii Ekologie
- Povodí Moravy eviduje 12 úhynů ryb kvůli nedostatku kyslíku, nejvíce za roky (14.08.2026)
- V Lednici vznikly ukázkové záhony s původními druhy rostlin, představují bohatství místní květeny (13.08.2026)
- Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají (12.08.2026)
- Češi odevzdali o 50 tisíc tun vysloužilé elektroniky víc loni. Ve sběru elektroodpadu Česko stále patří k evropské špičce (12.08.2026)
- Automatizovaný monitoring biodiverzity: Revoluce ve sledování přírody? (10.08.2026)
- Sokolí rekord: V Jeseníkách vyvedli 46 mláďat (07.08.2026)
- Tradiční záhumenky udržují ptáky v zemědělské krajině, ukázala studie (06.08.2026)
- Ostrava bojuje s bolševníkem. Invazní rostlina, jež leptá kůži, zaplavuje část města (06.08.2026)
- Invazní druhy ohrožují globální Jih výrazně více, než se dosud předpokládalo (05.08.2026)
- Nová pravidla pro obaly startují. Firmy varují před chaosem i zdražováním (05.08.2026)

Tweet



