Místo bioovoce sklízíme jen ekoseno

Máme spoustu ekosadů, ale nic se v nich nesklízí, přestože na ně jsou vypláceny dotace. Status ekologického zemědělství tak pro řadu farmářů představuje bezpracný přísun peněz.

Nic na tom podle šéfa Agrární komory Jana Veleby nezmění ani novela zákona o ekologickém zemědělství, která čeká na podpis prezidenta. Novelu minulý týden schválil Senát.

Veleba včera upozornil, že nová právní úprava ekofarmáře dostatečně nemotivuje k tomu, aby pouze nepobírali dotace, ale produkovali potraviny. V současné době ekologičtí farmáři obhospodařují 480 tisíc hektarů půdy, ale na 380 tisících se pěstuje pouze tráva na seno.

Za extrémní případ pak Veleba označil výměru sadů.

V Česku je nyní 6300 hektarů ekologických sadů, což je víc ekosadů, než je v sousedním Rakousku a Německu dohromady. Majitelé sadů přitom pobírají dotaci 12 tisíc korun za hektar, ale v řadě případů pěstitelé nesklízejí žádné ovoce.

„Děje se to, že se vysadí ekologický sad a ten se nechá být,“ popsal častý postup pěstitelů Veleba. Přitom ve štědře dotovaných bývají nezřídka pěstovány ty nejlevnější odrůdy.

Ekofarmářů v posledních letech výrazně přibývá a úměrně tomu rostou i částky na poskytovaných dotací. Zatímco třeba v roce 2006 v Česku fungovalo 963 ekofarem, do nichž plynulo na dotacích 304 milionů korun, na konci letošního srpna už ministerstvo zemědělství evidovalo 4022 ekofarmářů a loni dotace přesáhly jednu miliardu.

Vstřícná novela

Lákavost podpor přiznávají i samotní ekologičtí zemědělci a v řadě případů jsou hybnou silou, která je přiměje ekologicky hospodařit.

„Dotace hrají velkou roli. Třeba u farem, které jsou zaměřené na chov masného skotu, tvoří dotace většinu jejich příjmů,“ uvedl nedávno v Deníku místopředseda Svazu ekologických zemědělců Tomáš Klejzar.

Na druhou stranu však podle něj přibývá ekologicky obhospodařované orné půdy a zelinářů. „Zjišťují, že poptávka roste a jejich produkty se dobře prodávají,“ doplnil.

Senátem schválená novela má registraci ekozemědělců ještě zjednodušit. Více už by neměli platit tisícikorunový poplatek za podání žádosti o registraci, na druhou stranu umožní kontrolním organizacím ukládat ekozemědělcům až čtvrtmilionovou pokutu.

„Ročně odepřeme či pozastavíme platnost certifikátu v několika desítkách případů. Loni jsme odepřeli vydání certifikátu v 50 případech, ale neodebrali jsme žádný,“ řekl Roman Rozsypal, ředitel organizace Biokont, jedné ze tří společností, která se kontrolou ekozemědělců zabývá.

Jedno procento

Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře orné půdy představuje 11,4 procenta. Česko tím zaujímá sedmé místo v Evropě. Produkcí potravin se ovšem zabývá pouze 15 procent ekofarmářů, zbytek hospodaří na pastvinách. Biopotraviny však na trhu zaujímají pouze jedno procento, čímž ČR za Evropou výrazně zaostává. Navíc se nadpoloviční většina musí dovážet.