Ministři schválili kompromis, který umožní ratifikaci dohody z Kjóta

Cesta k ratifikaci Kjótského protokolu o ochraně ovzduší je volná. Zástupci více než 160 zemí se na konferenci OSN v marockém Marrákeši v sobotu shodli na všech sporných bodech, které podpisu dokumentu bránily.

V Kjótském protokolu se vyjmenovávají kroky, které mají odvrátit oteplování Země.

Závěr marrákešského setkání se nápadně podobal předcházejícímu červencovému kolu konference v Bonnu: Ještě v pátek nebylo jasné, zda k dohodě dojde.

Po devatenáctihodinovém diskusním maratónu - a o den později, než se plánovalo - schválili ministři životního prostředí a energetiky kompromis, který vyhovuje hlavně Rusku.

To si prosadilo, že se mu započítá dvojnásobek lesních ploch, které fungují jako lapače emisí, než kolik mu přiřkla předchozí konference o klimatu v Bonnu. Podle ruského ministra životního prostředí Alexandra Bedrického tedy nic nebrání tomu, aby Rusko ratifikovalo dohodu z Kjóta ještě před příštím, johannesburským summitem o ochraně ovzduší. Ten se bude konat napřesrok.

Jedinou průmyslově vyspělou zemí, která s otevřeným příslibem ratifikace Kjótského protokolu otálí, zůstává Japonsko. Nesouhlasí totiž s tím, aby se státy za překročení limitů vypouštěných škodlivin trestaly zákazem "obchodu s emisemi".

Dojednaný kompromis už v sobotu kritizovaly některé ekologické organizace. Výhrady mají i rozvojové země, které na globální oteplování doplácejí nejvíce.

Podle Íránce Baghera Asadiho, který v Marrákeši hovořil za státy třetího světa, je ale hlavní, že se ministři nakonec dohodli. "Vidíme všechny nedostatky schváleného balíku, ale vidíme také, že je to jediný balík, který měl šanci projít," řekl Asadi agentuře AP.

Dohoda z Marrákeše upřesnila takzvané flexibilní mechanismy, které mohou signatáři dokumentu využít k tomu, aby do roku 2012 zredukovali o 5,2 procenta objem škodlivin vypouštěných do ovzduší.

Průmyslové státy si ke své pevně stanovené emisní kvótě mohou od jiných zemí přikoupit část kvóty, kterou tyto země nevyužijí.