Mapová aplikace pomůže rozhodovat v oblasti ochrany podzemních vod

12.2.2015 Praha

Odborníci na životní prostředí mají k dispozici nový nástroj, který zpřesňuje hodnocení zranitelnosti podzemních vod zejména před plošnými zdroji znečištění. Vědecký tým v čele s RNDr. Pavlem Novákem, Ph.D. vytvořil Syntetickou mapu zranitelnosti podzemních vod, která může zlepšit management ochrany zdrojů povrchových a podzemních vod. V současné době tento mapový podklad nachází široké uplatnění v plánech oblastí povodí i v oblasti rozhodovací a vyjadřovací činnosti státních podniků Povodí. Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod (SMZPV) je dostupná ve specializované mapové aplikaci na geoportálu SOWAC-GIS na adrese: http://geoportal.vumop.cz/zranitelnost

---

Podzemní voda je těžko nahraditelným zdrojem vody zejména v oblasti zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Její znečištění je rizikem, které je nejen problémem ekologickým, ale i ekonomickým. Náklady na úpravu znečištěné vody či její nahrazení zdrojem jiným mohou být enormní. Sanace kontaminovaného zdroje může být nemožná nebo velmi obtížná a nákladná. Vědci již několik let varují, že voda bude i v našich podmínkách čím dál více strategickou surovinou.

Při hodnocení rizik je důležité vycházet z co nejpřesnějších údajů. Proto RNDr. Pavel Novák, Ph.D. z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. spolu s kolegy z firmy GEOtest a.s. z Brna vypracovali Syntetickou mapu zranitelnosti podzemních vod, která byla vytvořena na základě syntézy hydropedologických a hydrogeologických charakteristik a vyjadřuje potenciál rizika vyplavování nebezpečných látek do podzemních vod.

Každá dílčí vrstva je rozdělena do pěti kategorií, kde hodnota 1 znamená nejzranitelnější oblast, hodnota 5 pak oblast zranitelnou nejméně. Jejich syntézou pak vznikne mapa, která bere v úvahu jak charakter horninového prostředí, oběh podzemních vod a průtočnost kolektoru, tak i kvalitu zemědělských a lesních půd, které významnou měrou ovlivňují, zdali a jak znečištění bude postupovat do prostředí horninového. Vláhová bilance pak zpřesňuje celkový výpočet z hlediska dotace podzemních vod.

Garantem vrstvy zranitelnosti horninového prostředí je GEOtest a.s. Garantem vrstvy zranitelnosti půd, která vychází z analýzy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Garantem vrstvy kategorizace lesních půd je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (UHUL). Pro hodnocení zemědělských půd byly vybrány ty parametry, které mají vliv na infiltrační schopnost půdy: hlavní půdní jednotka, sklonitost, expozice a hloubka půdy. Vlastnosti lesních půd byly získány z veřejně přístupných děl a oblastních plánů rozvoje lesů spravovaných UHUL a dále pomocí vyhodnocení leteckého snímkování. Hodnoty vláhové bilance byly poskytnuty Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) za období 1961 - 2010.

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod (SMZPV) vznikla v rámci výzkumného projektu NAZV QH 82096 s názvem„Vytvoření konceptuálního modelu tvorby syntetických map zranitelnosti podzemních vod a srovnání s modelem DRASTIC“ s dobou řešení 2008 – 2012.

Miroslav Drozen

SOWAC-GIS