Management lesů v českých národních parcích

„Ve všech našich národních parcích jsou lesy dominantním vegetačním útvarem. Jejich stav odráží nejen místní přírodní podmínky a obecný stav životního prostředí, ale i vliv lesního hospodaření v nedávné minulosti. Naše čtyři národní parky jsou v těchto charakteristikách značně odlišné, tudíž východiska pro stanovení zásad lesního managementu nemohou být pro ně úplně stejná. Je však nezbytné sjednotit strategie a dlouhodobé účelové práce s lesem. Jejich výsledkem by měly být lesy druhově a strukturně rozmanité, na jejichž vzniku a růstu se budou významnou měrou podílet přírodní procesy,“ uvedl při příležitosti oficiálního vydání publikace "Management lesů v českých národních parcích" náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

Správa NP a CHKO Šumava právě vydali publikaci „Management lesů v českých národních parcích“ (editoři Josef Fanta a Zdenka Křenová). Kniha je sborníkem příspěvků z workshopu, který se konal v listopadu 2008 při příležitosti uplynutí 45 let od vzniku Krkonošského národního parku. Většina odborných textů však byla v průběhu roku 2009 upravena a aktualizována. Jeho první část se věnuje současnému stavu lesů v jednotlivých národních parcích a problematice jejich managementu. Ve 2. části jsou publikovány odborné podklady pro volbu způsobů péče o les, autory jsou vědečtí pracovníci zabývající se lesním hospodařením, výzkumem a ochranou biodiverzity, klimatickými změnami, chemii lesní půdy a atmosférických depozic a další přírodovědnými obory. V další části jsou uvedeny konkrétní návrhy možné péče o lesy v národních parcích, jsou zde rozebírány způsoby přírodě blízkého lesního hospodaření, management zvěře v národních parcích, využití přirozených procesů při přestavbě lesních monokultur a samovolný vývoj lesa včetně plošných rozpadů. Část 4. se věnuje nástrojům řízení, tedy lesním hospodářským plánům, legislativě (zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o lesích) a problematice komunikace s veřejností v souvislosti s péčí o les v národních parcích. V závěrečné kapitole je zveřejněno doporučení účastníků workshopu orgánům ochrany přírody (MŽP).

Význam publikace pro praktickou ochranu přírody je značný. Lesy představují přirozenou vegetaci většiny našeho území, včetně čtyř národních parků. Zachovalý stav lesních porostů v pozměněných středoevropských podmínkách a umožnění přirozeného vývoje části těchto porostů, jsou obvykle hlavním důvodem vyhlašování národních parků.

Jednotlivé národní parky České republiky mají specifické problémy, které musí v kontextu péče o lesní porosty řešit. Jsou to především rozsáhlé polomy s následnou gradací kůrovce v NP Šumava, přeměna kulturních lesů s vysokým podílem borovice vejmutovky v NP České Švýcarsko nebo následky imisní zátěže z minulosti v Krkonošském národním parku. Všechny parky se musí potýkat s negativním vlivem přemnožené spárkaté zvěře či změněného chemismu lesních půd. Vzhledem k tomu, že lesy v národních parcích jsou často na extrémních stanovištích (lesy při horní hranici lesa, reliktní bory mělkých pískovcových půd, či hraniční výskyt teplomilných doubrav), projevují se v nich tyto vlivy ještě výrazněji, než v běžných hospodářských lesích.

Péče o les v národních parcích by měla být kombinací samovolného vývoje ve vybraných jádrových územích a přírodě blízkého hospodaření se zdůrazněním mimoprodukčních funkcí lesa v okrajových částech parků.

Hlavními úkoly MŽP do budoucna je upravit legislativu takovým způsobem, aby umožnila oprostit lesy v národních parcích od tradičního pohledu na lesní hospodaření, které vyplývá ze zákona o lesích a dalších norem a především přesvědčit veřejnost a politiky o tom, že prosazování režimu bezzásahovosti v lesích národních parků není pouze experimentem ze strany orgánů ochrany přírody. Je nutné si uvědomit, že národní parky jsou nejen v České republice, ale i v dalších zemích vyhlašovány pro zachování nejcennějších částí přírody a pro umožnění průběhu přírodních procesů, které v okolní, lidskou činností výrazně ovlivněné krajině, probíhat nemohou. Mezi tyto dynamické přírodní procesy patří i rozpad horního stromového patra či ponechávání stojících souší a tlejícího dřeva na svém místě.

„Četné vědecké studie dokazují, že přirozená obnova je dlouhodobě jedním z klíčových procesů z hlediska odolnosti lesních ekosystémů vůči působení pravidelných i mimořádných rušivých vlivů v prostředí silně ovlivněném lidskou činností. Zásadní úlohu při této obnově hrají v horských lesích působení větru a kůrovce. Jejich maloplošné i velkoplošné působení je přirozenou součástí dynamiky těchto lesů. Je potřeba opakovaně zdůrazňovat, že lesy na území národního parku nejsou v kategorii lesů hospodářských, nedochází zde tedy k žádným hospodářským škodám a neprovádí se zde proto postupy běžné pro hospodářské lesy,“ dodává náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

K pochopení těchto procesů a k využití nejnovějších vědeckých poznatků v praktické péči o lesy v národních parcích by měla přispět i tato publikace.

Sborník je dostupný v el. podobě níže. V tištěné podobě ho lze získat na Správách jednotlivých národních parků.

Publikace Management lesů v českých národních parcích ke stažení (PDF, 2 MB)

Petra Roubíčková, tisková mluvčí MŽP