Majitelka jízdárny se v turistické sezoně nezastaví

Majitelka jízdárny v Pařezské Lhotě na okraji Prachovských skal Alena Erbanová se agroturistikou začala živit téměř z donucení. Když před deseti lety zavřeli už několikátý kravín, v němž vystudovaná zootechnička pracovala, rozhodla se zaměstnat sama.

"Bydlíme v turisticky atraktivní oblasti, koně jsme s manželem chovali už několik let pro zábavu a doma jsme měli dost místa i pro ubytování turistů. Tak jsem si řekla, že to zkusím," vzpomíná podnikatelka. Zpočátku zájemcům nabízela vyjížďky na třech koních a ubytování. Postupně se však stáje jízdárny zaplňovaly dalšími zvířaty a dnes mají Erbanovi už jedenáct koní a dva poníky. Každý rok odchovávají další hříbata, která vždy na podzim prodají.

"Když mě lidé vidí, jak v létě každou chvíli jedu s našimi hosty na vyjížďku, musí si myslet, že se topíme v penězích. Ale nikdo už nebere v úvahu tu práci okolo i to, že sezona trvá jen dva prázdninové měsíce a po zbytek roku je zájem o naše služby mnohem menší. Teď už o nás vyznavači venkovské turistiky vědí, tak je to trochu lepší, ale dřív byly měsíce, že jsem si nevydělala téměř nic," líčí Erbanová.

V hlavní turistické sezoně většinou vstává v pět hodin ráno a do postele se nedostane dřív jak v jedenáct hodin večer. Ráno dvě hodiny před první vyjížďkou musí nakrmit koně, potom se postarat o další zvířata, rychle zařídit vše potřebné v domácnosti a už vyráží se zákazníky jízdárny do terénu.

"Někdo se chce projet třeba už v šest hodin ráno, a to potom musím vstávat už ve tři. Koně nejsou jako psi nebo kočky, kterým stačí dát něco do misky a oni za deset minut mohou běžet ven. Kůň musí žrát nejpozději dvě hodiny před první vyjížďkou a dostatek potravy i vody musí mít připraven i na zbytek dne," vysvětluje.

Protože Erbanovi nemají vlastní pastviny, musí po celý rok koně krmit buď čerstvě nasekanou trávou nebo senem. "Zkrmíme tři sta metráků sena ročně. A zásoby krmení i slámy na podestýlku do stájí musíme sehnat v hlavní sezoně. To je další práce navíc. Někdy jsem celý den v poklusu, abych všechno stihla a zorganizovala," popisuje Erbanová.

Přesto je se svojí živností spokojená. "Žijeme na krásném místě, jsem svým pánem a živím se tím, co mě baví a co dělá spoustě lidí dobře na duši. A to za to stojí," dodává majitelka jízdárny.