MAĎAŘI STAVÍ PLOTY, ABY ZVĚŘ NEPŘECHÁZELA DO RAKOUSKA
01.03.2002 | Svět myslivosti
Mezi Maďary a Rakušany narůstá ostrý spor o to, zda výstavba plotů, které zamezují volnému pohybu zvěře na maďarsko-rakouských hranicích, je oprávněná, či nikoli. "Maďaři si chrání svou zvěř, o niž pečují, zatímco Rakušané využívají možnosti lovu bez investic,” uvedl maďarský list Népszava.
Rakouští myslivci již záhy po zrušení hraničních plotů a zátarasů zjistili, že v jejich pohraničních oblastech se výrazně zvýšily stavy zvěře. Maďarské lesy jsou několikanásobně bohatší na jeleny, divočáky a další zvěř, která přechází na druhou stranu hranic. Díky tomu se v Rakousku stal lov v pohraničních oblastech velmi výnosným obchodem. Častým jevem dokonce je, že rakouští "sousedé” uloví kus zvěře na maďarské straně a pak ho jen přetáhnou na rakouské území. V posledních letech byla podél hranic na rakouské straně vybudována hustá síť krmelců, které mají zvěř přilákat. Velitel pohraničníků v Köszegu Miklós Nagy uvedl i případ, kdy si jistý Rakušan nechal postavit na maďarské straně malý most přes potok, aby ulovenou zvěř mohl rychleji a pohodlněji dopravit domů.
Je pochopitelné, že maďarští lesníci a majitelé pozemků nevidí rádi, když zvěř, o kterou se pečlivě starají, nakonec končí u sousedů, napsal maďarský list. Společnost Erdészeti proto např. již v roce 1999 postavila zhruba dva kilometry dlouhý a 2,5 metru vysoký plot, který měl v tomto úseku zabránit migraci zvěře do Rakouska. Zároveň Maďaři požádali Rakušany, aby odstranili posedy stojící podél hranic. Když žádost nebyla vyslyšena, jiná maďarská společnost u svých pozemků vybudovala desetikilometrový plot. Rakouská strana se okamžitě začala proti plotům ohrazovat a její protesty získávají čím dál více i politické zabarvení. V médiích obviňují Maďary, že omezují volný pohyb zvířat, a zároveň tvrdí, že stát, který usiluje o členství v EU, by neměl budovat na svých hranicích "novou železnou oponu”. V současnosti je spor velmi vyhrocený. Z maďarské iniciativy byla nedávno zřízena komise odborníků z obou stran, kteří se pokusí najít přijatelné řešení problému, uvedl deník Népszava.
Hospodářské noviny, 28. 1. 2002, red.
Svět myslivosti 3/2002
Další články v kategorii Ekologie
- Za všechno může dusík. Proč odvážet posečenou trávu a nemulčovat? (17.06.2025)
- Jak se nám daří plnit cíle udržitelného rozvoje? To ukázal dobrovolný národní přezkum, jehož výsledky bude ČR prezentovat v OSN (16.06.2025)
- WHO varuje před dopady změny klimatu na zdraví v Evropě a zakládá komisi (12.06.2025)
- Český projekt LIFEPOPWAT dosáhl velkého mezinárodního úspěchu – získal prestižní cenu v soutěži LIFE AWARDS 2025 (12.06.2025)
- Konec igelitových sáčků se blíží. Zmizí i obaly na omáčky či smetanu do kávy (11.06.2025)
- Mezinárodní den rysů: česká příroda stále potřebuje chránit svou nejvzácnější šelmu (11.06.2025)
- Třídění odpadu? Pro většinu Čechů je to běžná rutina (11.06.2025)
- Oceány se okyselují rychleji, než se čekalo (11.06.2025)
- Antimonopolní úřad prověří podmínky na trhu veřejně přístupných dobíječek pro elektromobily (11.06.2025)
- Ministr Hladík vyhlásil na konferenci URBIS novou výzvu na podporu čisté městské dopravy (11.06.2025)