Lipan bude letos hájený, z vod mizí dřív, než se stačí zabydlet

Bývalý hostinec U Šobrů je baštou rybářů od roku 1948. V něm se zrodil Šumavský rybářský spolek, který tehdy čítal 179 členů. Dnes jich má rybářská organizace, která letos slaví 55. výročí, téměř osm set.

Místní organizace Českého rybářského svazu není nijak malá. Kromě Loučovic zahrnuje místní skupiny Frymburk, Lipno, Vyšší Brod, Rožmberk a Horní Dvořiště. Širokou členskou základnu tvoří 655 dospělých a 116 dětí a mladých lidí. Organizace letos slaví 55. narozeniny. Na svět se vyloupla v červnu roku 1948 jako Šumavský rybářský spolek při Č. Krumlově.

"Tehdy se chytalo na bambusové pruty a na štípané bambusové pstruhové pruty lepené, vybavené kolovrátky bez zpětného chodu. Dnešní teleskopické pruty a navijáky se čtyřmi až šesti ložisky neexistovaly - to byla hudba budoucnosti," zavzpomínal v sobotu s úsměvem hospodář Jan Pučegl.

Prvním předsedou organizace se stal Ladislav Somolík. Do životaběhu rybářského spolku výrazně zasáhlo vybudování lipenské údolní nádrže. Na podzim roku 1958 přišli sportovní rybáři o revíry číslo 30 až 32, které navždy zmizely ve vodách jihočeského moře - lipenského jezera. Po velikém boji získal nádrž do obhospodařování svaz rybářů Loučovic, Volar a Č. Krumlova. Dlouho se ale neradovali. Po intenzivním zarybňování nádrže, které doprovázel velký nárůst počtu členů, přišla pohroma. Navzdory protestům bylo Lipno v roce 1962 přiděleno Státnímu rybářství.

"Tehdy na výroční členské schůzi většina členů výboru rezignovala. Přišli jsme o nejlepší vodu pro sportovní rybaření, zůstaly nám jenom vody pod Lipnem," líčil předseda organizace Miroslav Kozák.

V současnosti loučovická místní organizace hospodaří na šesti rybnících, k nimž patrně dva ještě přibydou, pstruhových vodách na revíru Vltava 28 a 29P a vodách mimopstruhových, mezi něž patří například vyrovnávací nádrž Lipno II a rybník Heršlák, které jsou domovem především kapra, štiky, candáta a okouna. K tomu pečují ještě o většinu přítoků do Lipna a Vltavy až po Rožmberk.

Práce rybářů není zrovna procházka růžovou zahradou. Vyžaduje dřinu i mravenčí práci. Například vysazovat plůdek po sběračkách postupně po celé délce chovných potoků není žádný med. Je však dost těch, kteří bez skrupulí práci sportovních rybářů maří.

"Jako všude, i nás trápí pytláci. Nejhorší jsou lodičkáři, kteří vlasce tahají za sebou. Smutné je, že lidé čím dál více 'masaří' - že se snaží vychytat co nejvíce ryb. Mnozí jimi také na černo zásobují hostince a penzióny. Když na ně přijdeme, k agresivitě nemají daleko - rybářskou stráž i napadnou. Dříve pytláci utekli, dnes se nestydí vypustit i rybník," řekl předseda zarybňovací komise Jaromír Kantor. Mnohem horší škody ale rybářům páchají vydry, volavky a kormoráni.

"Jeden kormorán denně spotřebuje kilo ryb. A letos tu máme kormoránů skoro stovku. Příroda se má chránit, ale predátoři se nesmí přemnožit. Kormoráni nám z nádrže vyberou sedmdesát procent pstruhů a sivenů," zdůraznil předseda vyšebrodské organizace Miroslav Krotký.

Loni v pstruhových vodách loučovické organizace rybáři ulovili celkem 485 pstruhů obecných, 2559 pstruhů duhových, 375 sivenů a 57 lipanů, takže by rybáři s úlovky měli být spokojeni.

"Letos a možná i další rok bude lipan hájený. Potřebujeme ustálit jeho populaci. Vysazené ryby se totiž často nestihnou v novém prostředí ani zabydlet, a už je někdo vytáhne," dodal Miroslav Kozák.

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info