Lidé se dusí, stát jim nepomáhá

Znečištěné ovzduší není sice vidět, o to zákeřněji ale ničí lidem zdraví. Česko bude mít v tomto ohledu ještě léta problém s naplněním evropských limitů. Podle odborníků z Akademie věd je na tom hlavní město hůř než New York. „V Praze dnes není rozdíl mezi měřením na Smíchově nebo v Libuši. Nikdo si nemůže myslet, že na znečištěný vzduch vyzrál, když bydlí na periferii,“ varuje Radim Šrám z komise Akademie věd pro životní prostředí. „Ještě daleko horší situace než v Praze je však na severní Moravě,“ dodává Šrám s tím, že situace je podle něj opravdu vážná a vyžaduje komplexní opatření. Stát by měl podle něj co nejdřívě jasně stanovit rizikové oblasti a začít cíleně pracovat na zlepšování kvality vzduchu. „S limity EU u prachových částic máme problém. Překračujeme je na třetině území, kde v této chvíli žije 60 procent obyvatel,“ tvrdí mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová.

Podle ní se na změně pracuje: lidé teď například mají znovu možnost žádat o podporu využívání obnovitelných zdrojů energie. Ale vzduch, který se takto zhoršil během posledních dvou let, budou muset dýchat ještě nejméňe rok. Podle vědců to může špatný vzduch poškodit i lidské geny. Vyplývá to z čerstvého výzkumu, který provedli na skupině dětí z Teplic a Prachaticka. „V každém okrese jsme vybrali dvanáct rodin se dvěma dětmi a poprvé jsme použili čipovou analýzu. Nepředpokládali jsme, že se genetické poškození ukáže i na tak malém vzorku,“ popisuje překvapení vědců Šrám.

Znečištěné ovzduší má rovněž negativní vliv i na kvalitu mužského spermatu. Prokázaly to již výzkumy na mužích z Teplicka z poloviny devadesátých let: jejich spermie byly nejméně zdravé v zimních měsících, a to právě kvůli tradičním zimním inverzím, které tu způsobují vyšší koncentrace škodlivin v ovzduší.

KATEŘINA VOLNÁ