Levice 2004

Prof. Ing. Josef HROMAS, CSc

Ing. Josef FEUEREISEL, PhD.

V letošním roce se již podeváté pořádaly možno říct tradiční Levické poľovnícké dny za stále hojnější účasti slovenských, ale i zahraničních myslivců.

Pravidelnou součástí této akce je i oficiální hodnocení nových významných trofejí mezinárodní hodnotitelskou komisí jmenovanou předsedou Komise CIC pro výstavy a trofeje. Taková hodnocení předcházejí konferenci o jeden den a oceněné trofeje jsou pak součástí výstavy. Mezinárodní komise ve složení Hromas, Feuereisel (oba CZ), Hell, Ciberej, Krajniak (všichni SK), Szidnai, Bognár (oba HU), Maierhofer (AT) hodnotila 4 trofeje jelenů (od 210,14 do 223,08 b. CIC), 6 trofejí daňků, z nich 4 na zlatou medaili (od 180,43 do 201,68 b. CIC), 19 parůžků srnců, z toho 17 na zlatou medaili (od 130,98 do 197,10 b. CIC), z nichž bodově nejvýznamnější je novou slovenskou nejsilnější trofejí a ulovil ho J. Zajac v honitbě Iža u Komárna 12. 9. 2003. Dále komise hodnotila 10 mufloních toulců (od 207,75 do 237,40 b. CIC), 2 zbraně kňourů (127,20 a 128,70 b. CIC) a 3 lebky jezevců (od 23,00 do 23,45 b. CIC). Tentokrát pocházely všechny trofeje ze Slovenska.

V průběhu hodnocení měli členové komise a další přítomní možnost shlédnout tabulku a fotografii současně nejsilnějších zbraní kňoura na světě, kterého hodnotila mezinárodní komise CIC pod předsednictvím V. Varičaka v Budakeszi 13. 3. 2004. Uvedený kňour byl uloven v maďarské Budakeszi poblíž Budapešti 4. 11. 2003 a lovcem byl Javier Botin. Zbraně mají poměrně dlouhé páráky (27,40 a 27,70 cm), silné klektáky s obvody 8,50 a 8,70 cm, ale zejména nadměrné šířky páráků (37,90 a 37,50 mm), které by samy o sobě už zařadily trofej do bronzové medaile. Trofej navíc získala všechny vzhledové body (5) a žádné body srážkové (z možných deseti), neboť je navíc opravdu pohledná a nedá se jí nic vytknout, což je patrné i z pouhé fotografie. K takové trofeji lze jen blahopřát jak střelci, tak hlavně maďarským myslivcům, jimž se podařilo kňoura do věku 7 let dochovat.

V neděli po konferenci jsme měli možnost se zúčastnit jednání o lovu sluk v souvislosti se směrnicemi Evropské unie, která předpokládá, že se nebudou lovit ptáci v době hnízdění a odchovu mláďat. Na Slovensku se sluky loví a seznámili jsme se s přehledem, na němž se z iniciativy Slovenského poľovníckeho zväzu podíleli svými hlášeními slovenští myslivci. Z něho je patrno, že se tam sluk na jaře loví relativně pouze málo (na podzim vůbec) a z nich jsou ve velké většině kohoutci, jak zjistili před časem i čeští výzkumníci, podle nichž nepřesáhl počet samiček na výřadech 5 %. O něco větší podíl samiček na výřadech mají v Maďarsku, kde se ale přetahující sluky loví již od 1. března, kdy slepiček na tahu padne více, zatímco v našich podmínkách po 16. březnu slepičky již sedí na zemi a loveni jsou tedy především přeletující kohoutci. Referát Prof. S. Faragó z lesnické fakulty v Šoproni byl nejobsáhlejší, protože porovnával současně i početné odstřely sluk na jihu Evropy oproti slukám loveným v našich poměrech. Účastníci zasedání se seznámili také s odlovy sluk v Rakousku, Slovinsku a Chorvatsku. S poměry v České republice seznámil přítomné Ing. J. Růžička. Velice zajímavý byl i rozbor „ptačí směrnice EU“ zpracovaný Y. Lecocqem z FACE, z něhož vyplynulo, že mnohé zákazy a příkazy nejsou iniciovány Evropskou unií, nýbrž jednotlivými státy. Tak je tomu i s lovy sluk na jaře, které nejsou zakázány a záleží pouze na našich ministerstvech, aby byly povoleny třeba opět s omezením odstřelu maximálně jedné sluky jedním myslivcem. V době kdy jsme je takto lovili, „ochudili“ jsme naši přírodu ročně asi o 2500 sluk (převážně kohoutků) oproti několika milionům loveným v oblasti Středozemí. Jejich jarní stavy v Evropě se přitom odhadují na 15 milionů, aniž by se tyto počty snižovaly.

Odjížděli jsme z Levic s dobrým pocitem nejen ze samotné výstavky, konference či z hodnocení trofejí, ale také proto, že jsme pochopili jak nedocenitelné jsou mezinárodní výměny mysliveckých zkušeností.