Kyselé deště dál ničí lesy, místo rizikové síry nastoupil dusík
16.06.2005 | Lidové noviny
Kyselé deště dál ničí české lesy, největším rizikem už pro ně nejsou sloučeniny síry, ale dusíku. Jeho množství v ovzduší stoupá v závislosti na zvyšování automobilismu. V ohrožení jsou zejména smrkové porosty v horských oblastech. Dusičnany jsou základní živinou rostlin, pokud jich ale je mnoho, stromy rostou příliš rychle a další prvky jim scházejí. "To způsobuje, že jsou víc lámavé, promrzají a víc chutnají škůdcům," řekl v pondělí novinářům předseda výkonného výboru mezinárodní konference Acid Rain 2005 Jakub Hruška. Konference začala v pondělí v Praze.
Maximální množství dusíku, které by bylo snesitelné pro smrky, činí podle Hrušky zhruba pět kilogramů na hektar ročně, kyselé deště ho však přinesou třikrát až čtyřikrát víc. Zatímco emise síry klesly od roku 1990 z 1,85 milionu tun ročně na současných 230.000 tun, emise dusíku se snížily podstatně méně. Na počátku 90. let začaly klesat z 560.000 tun ročně, pak se sestup zastavil a nárůst dopravy nyní způsobuje zvýšení emisí k 330.000 tun ročně.
Zbavit se následků kyselých dešťů bude podle Hrušky trvat desetiletí. Známé vápnění označil expert pouze za záplatování problému. Všechny české hory byly od 70. let minulého století povápněny alespoň jedenkrát, nejkritičtější místa už třikrát. Působení vápníku je ale pouze dočasné, stromy začnou chřadnout ihned potom, co je z jejich kořenových systémů vápník vyplaven. Jako recept doporučuje Hruška změnu hospodaření v lesích, listnaté stromy totiž pobyt v kyselejších místech snášejí lépe.
Lesy, které přestály v uplynulých desetiletích zamoření půd oxidy síry, snášejí přehnojení dusíkem hůř než jiné. Společně se sírou byly z jejich kořenů totiž vyplaveny hořčík a vápník, smrky tak sice rychle rostou, ale k zdárnému vývoji jim chybějí důležité látky. Zvyšující se rychlost růstu je podle Hrušky prokazatelná, od poloviny minulého století se roční přírůstky zvětšily jedenapůlkrát.
Další články v kategorii Ekologie
- Italské úřady vyšetřují úhyn 18 vlků v národním parku, mají podezření na otravu (25.04.2026)
- Jak budeme pečovat o českou přírodu v blízké budoucnosti? První návrh Národního plánu na obnovu přírody je nyní otevřený k připomínkám veřejnosti (24.04.2026)
- Požárů skládek odpadů přibývá, příčinou může být i špatné třídění (24.04.2026)
- Z IROP se zatím podpořilo 222 projektů vzniku zeleně a vody za 4,8 miliardy Kč (24.04.2026)
- I extrémně nízké dávky pesticidů ohrožují mikrobiom vodních bezobratlých (23.04.2026)
- Den Země: Aby nás jednou nemuseli zachraňovat Blaničtí rytíři (22.04.2026)
- Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem (22.04.2026)
- Město po setmění patří zvířatům. Vědci tři roky mapovali jejich skrytý život v Brně (21.04.2026)
- Vědci v Krkonoších zkoumají "sněžné květy", tento jev ohrožuje klimatická změna (21.04.2026)
- Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi (21.04.2026)

Tweet



