Kupujeme ZOOM
01.02.2003 | Myslivost
Josef ČERNÝ
Kromě klasických dalekohledů - triedrů s konstantním zvětšením nabízí trh také triedry s proměnným zvětšením, označovaným zkratkou ZOOM. Jedná se o technicky složité optické přístroje a některé renomované firmy, které se nehodlají uchýlit v dokonalosti svých výrobků k žádnému kompromisu, se do jejich výroby raději nepouštějí.
Jelikož jsou nabízené parametry dalekohledů ZOOM atraktivní, a to hlavně možností volby velkých zvětšení, je jejich nabídka široká, a to i za dostupné ceny.
Chtěl bych upozornit na jejich nevýhody. Je to především podstatně menší zorné pole. Jsou proto méně vhodné tam, kde myslivec potřebuje rychle a instinktivně zachytit pohybující se zvěř, zvláště v lese.
Dalekohledy ZOOM potřebují pro svou funkci další optickou soustavu, která obstarává změnu zvětšení, zvanou transfokátor. Další optika se samozřejmě podílí na dalším pohlcování světla a ovlivňuje tak světelnost obrazu. Klade další vysoké nároky na kvalitu antireflexních vrstev. Stejně tak klade další vysoké nároky na celou sestavu a celkovou kvalitu dalekohledu. Zvlášť náročnou záležitostí je dosažení perfektní ostrosti obrazu a to v celém rozsahu proměnného zvětšení.
Mechanickou stránku věci, tj. posun transfokátoru a jeho ovládání jednoduchou páčkou, vyřešili všichni výrobci dokonale a nebýt jmenované páčky, šlo by sotva ZOOM od klasického dalekohledu rozeznat. Rovněž nárůst hmotnosti přístroje je u provedení ZOOM nepodstatné.
Z uvedeného popisu vyplývá, že je dalekohled ZOOM složitou a náročnou záležitostí. Jeho cena bývá oproti klasickému triedru porovnatelné kvality přibližně dvojnásobná. Jako milovník dalekohledů jsem již dříve ke koupi dalekohledu ZOOM inklinoval. Ale donedávna se tak nestalo, protože od nákupu opravdu kvalitního dalekohledu mě odradila jeho cena a od těch levnějších zase jejich kvalita.
Můj nejzákladnější požadavek na kvalitu dalekohledu je, aby šlo obraz perfektně zaostřit a to pokud možno po jeho celé ploše. Krásně se to zkouší například při pohledu na taškovou střechu. U dalekohledů ZOOM je tento požadavek rozšířen na to, aby šlo obraz dokonale zaostřit při jakémkoliv zvětšení, včetně toho největšího.
Nedejme se zlákat tím, že se spokojíme s ostrým obrazem při nejmenším zvětšení a pak až doma zjistíme, že to při větších zvětšeních nefunguje. Nenechme se omráčit atraktivním designem ani žlutě či červeně zbarvenými objektivy.
Píši tyto řádky proto, že jsem si přece jen dalekohled ZOOM pořídil a to za k tomu účelu věnovaný finanční dar. Při jeho výběru jsem se mohl přesvědčit jednak o pravdivosti předchozích poznatků a jednak o velkém pokroku v tomto oboru, který nelze vyčíst pouze z prospektů a katalogů.
Po vyloučení výrobků, které moje požadavky nesplňovaly, jsem "zakotvil” u dvou typů 7-15 x 35 a 8-20 x 50 Ranger, které u nás nabízí firma FOMEI, a.s. z Hradce Králové. Oba typy moje dosti náročné požadavky splňovaly, a tak jsem se po určitém váhání rozhodl pro 8-20 x 50 za 5250 Kč. Z propagačních materiálů se dovíme, že je použita celoskleněná optika BAK 7 (ještě kvalitnější a dražší je BAK 4) s antireflexní vrstvou MC multicoated. Z tohoto pohledu se jedná o vyšší standard.
Pogumované provedení dalekohledu, zcela dokonalý a plynulý chod ovládací páčky zvětšení, centrálního zaostřování i samostatného zaostřování levého okuláru působí dojem pečlivě vyrobeného a doladěného výrobku. Jediné co bych mohl vytknout, je umělohmotný řemínek na nošení namísto koženého. To lze ale snadno napravit.
S dalekohledem jsem provedl řadu pozorování. Impozantní je kontrastní kruhové ohraničení obrazu, které bývá u mnohých dalekohledů nevýrazné. Optimální zvětšení za dobrých světelných podmínek je 12x až 16x, za šera pak menší. Maximální zvětšení 20x je výhodné pouze za dobrý světelných podmínek a při vysoké čistotě ovzduší.
Na závěr bych chtěl napsat, že jsem i jako dosti náročný uživatel s tímto dalekohledem spokojen a že z něj mám radost. Ukázalo se, že kompromis mezi kvalitu a cenou zde dopadl ve prospěch kvality velmi dobře a že lze dalekohledy tohoto typu ocenit a doporučit.
Myslivost č. 2/2003
Další články v kategorii Ekologie
- Družice nahlédla pod koruny stromů. Pomůže popsat, co se děje s lesy (24.06.2025)
- Státy rozhodly o ustavení mezivládního panelu pro chemické látky, odpady a znečištění (24.06.2025)
- Hmyzem roku je světluška. Ohrožuje ji světelný smog (24.06.2025)
- Vědci zkoumají přírodní ekosystémy v zahradách a parcích Pražského hradu (24.06.2025)
- Otřesný zážitek už nechce zopakovat. Burcuje dobrovolníky na pomoc zvířatům (24.06.2025)
- Bleskové sucho je skrytou hrozbou pro evropskou přírodu (23.06.2025)
- Obec svážela odpad do lesa. Teď dostala cenu za zvelebování veřejného prostoru (19.06.2025)
- Schustlerovu zahrádku v Krkonoších mění oteplování, přibývá vegetace (18.06.2025)
- Za všechno může dusík. Proč odvážet posečenou trávu a nemulčovat? (17.06.2025)
- Jak se nám daří plnit cíle udržitelného rozvoje? To ukázal dobrovolný národní přezkum, jehož výsledky bude ČR prezentovat v OSN (16.06.2025)