Krmný šťovík není plevel

Problematikou pěstování energetických rostlin se zabývám již od roku 1990. Později, když se ukázalo, že začíná být přebytek půdy, začali jsme energetické rostliny zkoušet na běžných zemědělských půdách. V současné době je totiž téměř půl milionu hektarů orné půdy, která není nezbytná pro produkci potravin. Je všeobecně známo, že je velký přetlak potravinářské produkce, což je obrovský problém pro naše zemědělce, kteří mnohdy velmi obtížně své tradiční produkty uplatňují na trhu.

Energetické biomasy je naopak nedostatek, takže je na trhu vysoce žádoucí. Produkce biomasy pro energii řeší tedy dva problémy současně: zajištění dostatku obnovitelného zdroje energie a současně efektivní využití půdy. To mimo jiné zabrání živelnému zaplevelování pozemků, což je z ekologického hlediska skutečně velmi nebezpečné.

Na základě tříletého výzkumu jsme dospěli k těmto výsledkům. Jako jedna z velmi perspektivních energetických rostlin je krmný šťovík. Není to opravdu šťovík ledajaký, protože to není plevel, ale vysoce hodnotná krmná plodina, vyšlechtěná řádnými šlechtitelskými postupy. Vzhledem k tomu, že u nás v poslední době došlo k radikálnímu omezení stavů hospodářských zvířat, není u nás toto objemné krmivo v současné době potřeba. Proto se také tato plodina dostala do seznamu bylin pro energetické použití jejichž pěstování je podporováno ministerstvem zemědělství. Krmný šťovík, označovaný jako odrůda Uteuša, je u nás pěstován jako řádná zemědělská plodina, je proto naprosto nezbytné jej odlišovat od všech plevelných druhů šťovíků.

Chápu, že se každý lekne, když uslyší slovo šťovík. Zkušenosti s jeho víceletým pěstováním však jednoznačně potvrzují, že není třeba se obávat jeho nekontrolovatelného šíření do okolní přírody, neboť se skutečně jedná o zemědělskou plodinu. Dokladem je zjištění, že v okolí jedné z pěstitelských ploch, která je na stanovišti v ČR již plných 11 let a kde byl vždy šťovík sklízen v plné zralosti, nebylo nikde jeho šíření zaznamenáno. Kdyby byl tak nebezpečný, jistě už by pozorní ekologové jeho expanzi zjistili. Po pečlivé prohlídce okolí nezávislými odborníky (naposledy v létě 2003) však nebyla nalezena ani jedna rostlina mimo pěstitelskou plochu.

Pěstování krmného šťovíku Uteuša považujeme za důležité pro zajištění dostatečného množství energetické biomasy, které má mnoho výhod. Jeho pěstování je rovněž podstatnou podmínkou pro výstavbu bioelektrárny na Hradecku, což není vůbec fantazie. Je to ovšem věc natolik nová, že se jí někdo obává, někdo se tomu dokonce usmívá. Samozřejmě my plně ctíme ekologické zásady a rozhodně nechceme zaplevelit republiku, ale naopak : cíleným pěstováním kulturních rostlin chceme omezit neobdělané půdy, které jsou jinak semeništěm nejrůznějších plevelů. Předpokládali jsme, že se vyskytnou obavy ze šíření této plodiny do přírody, proto pečlivě kontrolujeme okolí pěstitelských ploch. Každou nově založenou plochu navíc evidujeme a průběžně ji kontrolujeme na základě smlouvy s jednotlivými pěstiteli.

Zavedení této nové plodiny lze totiž považovat za obdobu zavedení například kukuřice, řepky, paprik, rajčat a samozřejmě i brambor na naše území, které byly pro nás rovněž zcela nové. Nebezpečí šíření uvedených druhů se neprokázalo, i když se jednalo rovněž o nepůvodní druhy. Zavádění energetického šťovíku Uteuša je z tohoto hlediska obdobné, protože se také jedná o plodinu a ne o planou rostlinu a proto lze zcela oprávněně uvažovat, že nebezpečí nekontrolovaného šíření tohoto vyšlechtěného druhu šťovíku se neprojeví, že nebude expandovat, ale že ten nám naopak přinese i v budoucnu hodně užitku.