Krevety zažívají blátivou smrt
23.01.2008 | Lidové noviny
Lov krevet ve Středozemním moři patří k výnosným aktivitám. Labužníci jsou ochotni zaplatit za kilogram této mořské pochoutky i dvě stovky eur. Je s podivem, že populace krevet rabování stále ještě snáší. I z těch nejlepších lovišť ale krevety často až na několik let zmizí, aby se zase objevily. Podobné výkyvy zůstávaly pro vědce i lovce krevet dlouho záhadou. Nejnovější výzkum španělských biologů vedených ekoložkou Joan Companyovou z barcelonského Institut de Ciéncies del Mar odhalil, že v pozadí ústupů a návratů krevet jsou pohyby vodních mas a sedimentů na svazích mořského dna. Vědci několik let sledovali populaci krevet a jejich životní podmínky ve Lví zátoce u španělského pobřeží. Jde o jednu z nejznámějších oblastí lovu tohoto živočicha ve Středozemí.
Oblast už mají oceánografové dobře zmapovanou. Před dvěma lety zveřejnil jiný španělský tým studii, podle které dochází v kaňonech pod dnem Lví zátoky k „potopám“. Čas od času se podmořskými údolími proženou mocné proudy vody, které směřují z mělčin pobřežního šelfu do hlubin pod širým mořem. Strhávají přitom s sebou vše, co jim přijde do cesty.
Nejde o sesuvy hromadících se sedimentů, jež už nevydržely na svazích vzdorovat gravitaci. Sestupné proudy vznikají v zimních měsících, kdy studené větry ochladí vodu pobřežních šelfů. Studená voda má vyšší hustotu a klesá do hlubin. Za obzvláště chladných zim může každoroční hlubinné proudění nabrat katastrofické proporce. Jakmile přesáhne rychlost klesající vody tři kilometry v hodině, začne s sebou strhávat masy bahna. S nimi jsou strženy i četné organismy žijící na dně.
Joan Companyová se rozhodla ověřit, jaký mají tyto proudy vliv na krevety. Její tým prověřil údaje o množství ulovených krevet za posledních 30 let a porovnal je s údaji o teplotě vody a pozorováním sedimentů. V těchto souvislostech se zdá, že podmořský příval smete a pohřbí i krevety. Během pár týdnů je bohaté loviště bez života a lovci se vracejí do přístavů s prázdnou.
Populace krevet se obnoví během následujících tří až pěti let. Comebacku krevet paradoxně napomáhá katastrofa, jež stála u jejich kolapsu. Sestupné proudy s sebou přinášejí do mořských hlubin velké množství živin. Na tomto prostřeném stole pak hodují nejrůznější organismy a krevety mají díky tomu dostatek potravy.
Vědci doufají, že výsledky jejich výzkumu zveřejněné ve vědeckém časopise PLoS ONE poslouží k ochraně krevet. Hodlají měřit rychlost podmořských proudů, a pokud zjistí v některé lokalitě „lavinu“, vyhlásí na ní v následujícím období výrazné omezení lovu. Doufají, že mladé krevety tak budou mít lepší podmínky pro život a populace se rychle obnoví.
Světová odborná veřejnost uznala význam objevu španělských vědců. Zároveň však experti vážně pochybují o reálnosti plánů na využití poznatků k ochraně krevet. Zvláště v místech, která nejsou tak prozkoumána tak dobře jako Lví zátoka. „Myslím, že žádná země takové upozornění nebude při stanovení kvót na lov mořských živočichů brát podobné doporučení v potaz,“ řekl biolog Daniel Pauly z vancouverské University of British Columbia pro týdeník Science. „Je to příliš nejisté.“
Jaroslav Petr Lidové noviny
Další články v kategorii Ekologie
- Město po setmění patří zvířatům. Vědci tři roky mapovali jejich skrytý život v Brně (21.04.2026)
- Vědci v Krkonoších zkoumají "sněžné květy", tento jev ohrožuje klimatická změna (21.04.2026)
- Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi (21.04.2026)
- U Drábských světniček hnízdí sokol, stavební práce na obnově turistické infrastruktury zahájí Lesy ČR až v létě (20.04.2026)
- Institut: Nové obalové nařízení EU zatíží maloobchod a ovlivní ceny potravin (20.04.2026)
- Dobrovolníci od pátku do dneška odklidili z břehů Sázavy deset tun odpadků (13.04.2026)
- Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory (13.04.2026)
- Krkonošští hospodáři mohou opět žádat o příspěvek na péči o horské louky (13.04.2026)
- Zemědělský ústav povolil užití jedů na hraboše, ochránci to kritizují (13.04.2026)
- Tučňák císařský se nově stal ohroženým druhem - kvůli tání mořského ledu (10.04.2026)

Tweet



