Kozy nezanedbatelným doplňkem v horském hospodářství

Pětiletému Ivanovi z Brna připadala koza jako obrovské zvíře, nebezpečné přinejmenším jako lev. Když kozu podruhé v životě uviděl ve věku sedmnácti let, myslel si, že jde o nějakého zakrslého liliputa. A to bylo v době po válce, kdy v Českých zemích prý ještě bylo zhruba jeden a půl miliónu koz, kdy toto hospodářské zvíře nechybělo skoro v žádné vesnické zahradě. Pečené kůzle bývalo v těch časech pochoutkou na slavnostním stole o Velikonocích např. ve Slezsku. Dnes má městské děcko ještě daleko menší šanci poznat kozu in natura, než kdysi Ivan, protože podle některých současných údajů se jejich počet v ČR odhaduje už jen na pětačtyřicet tisíc. Nedávno na Jičínsku uskutečnil Spolek přátel koz těmto hospodářským zvířatům dokonce festival. V Milkovicích si dokonce předsevzali, že založí i muzeum věnované kozám. "Na světě dnes žije asi 345 kozích plemen," říká organizátor setkání Stanislav Penc, který připomíná, že výrobky z kozího mléka jsou mimořádně zdravé a mají velkou nutriční hodnotu. "Kravské mléko už nepiju, sháním kde se dá kozí mléko, které má zcela nepochybně jiné, lepší zdravotní účinky," řekla nám zdravotní sestra z Havířova Marika Janáčková, avšak posteskla si na jeho poměrně vysokou cenu v obchodech. Kdyby věděla, že chovatel koz Eduard Němec z beskydské obce Bílá prodává kozí mléko za deset korun, možná by si za ním udělala i výlet. Jenže i Němec přiznává, že mléko prodává spíše za symbolickou cenu. "Kozy jsou při správném a citlivém způsobu chovu dobrým a možná ještě stále nedoceněným doplňkem zejména horského hospodářství," tvrdí tento horal a lesák, který v Bílé žije sám v dřevěnici ve svahu nad říčkou Černá. Z většího stáda ovcí si ponechal jen několik kousků, kdežto chov koz chce naopak z dnešních šesti kusů do budoucna rozšířit. "O ovčí maso je malý zájem, potíže jsou s odbytem vlny. Kozy naproti tomu poskytují velmi zdravé mléko, které je chutné a nezapáchá. Jednou jsem zkusmo v hypermarketu koupil litr francouzského kozího mléka za šedesát korun a moc mi nevonělo," shrnuje svou chovatelskou zálibu. Podle něj kozí mléko obsahuje hodně bílkovin a vápníku. Jeho knihovna je především o kozách, a z odborné literatury se také dozvěděl, že i lékaři tvrdí, že kozí mléko má celkově dobrý vliv na zdraví a může pomoci při mnoha nemocech, například žaludečních vředech nebo různých alergiích. Podobn ě smýšlí i jeho soused z Bílé Antonín Baláž, který kozy chová na mléko i maso. Do velkochovu koz se však v Beskydech zatím nikdo nepustil, takže tržní produkci kozího mléka nebo i sýrů zatím očekávat nelze. "Stejně jako chovatelé skotu v podhorských oblastech, mohou i majitelé kozích stád získat státní dotaci v rámci programu údržby krajiny," upozorňuje ředitel Zemědělské agentury ministerstva zemědělství ve Frýdku-Místku Jiří Matějka. Podle něj jsou kozy počítány jako 0,1 tzv. dobytčí jednotky. V chráněné krajinné oblasti se mohou o dotaci ucházet již ti, kdo spásáním udržují dva hektary pastvin. Chovatel pak může na jeden hektar spásáním udržované plochy získat dotaci od 1700 do 2600 korun. Jiří Matějka dokonce upozornil ministerstvo, že obec Bílá je z tohoto hlediska chybně kategorizována a že by proto zdejší chovatelé mohli dostávat dotaci ještě vyšší. Podle Matějky jsou drobná stáda koz v Beskydech perspektivní a lze je považovat za "ekologická zvířata", neboť spásají např. plevele a udržují tak louky a pastviny v dobrém stavu. "Díky několika ovcím a dvěma kozám nepotřebuji na svém rozlehlejším pozemku ani sekačku," směje se drobný chovatel Vladislav Tomsa z Komorní lhotky na Frýdecku-Místecku, který si na kůzleti rád i pochutná.

KAREL ŠLAPOTA

Haló noviny 29.08.2001