KONFERENCE O LASICOVITÝCH DRUZÍCH

RNDr. TOMÁŠ MATYÁŠTÍK

Ve dnech 13. - 16. září 2001 se v německém Papenburgu konala výroční konference o lasicovitých šelmách - Mustelidae Colloquium. Tato tradiční akce je příležitostí setkat se se zástupci předních evropských vědeckých institucí zabývajících se výzkumem vyder, norků, lasic, tchořů, jezevců a jim příbuzných druhů. V pořadí již 20. ročník symbolicky uspořádala Univerzita Osnabrück, na jejíž akademické půdě před dvěma desítkami let tradice konání konferencí vznikla. Od té doby byly hostiteli různé státy Evropy, mezi nimiž nechyběla ani ČR (1995).

Nejvíc příspěvků bylo věnováno problematice mizícího norka evropského a šířícího se norka amerického. Zájem o řešení této složité problematiky - snaha o návrat norka evropského do původních lokalit, studium jeho kompetice s vysazeným nepůvodním norkem americkým atd. - byl patrný i na letošním setkání. Norkům bylo věnováno 18 příspěvků. Na v jiných letech intenzivně sledovanou vydru říční připadlo tentokrát jen osm referátů. Méně pozornosti se v posledních letech zaměřuje i na kolčavu a hranostaje, jichž se týkala převážná většina příspěvků v prvních ročnících kolokvií.

Součástí konference je tradičně i exkurze do okolí místa konání. Papenburg leží v západní části Severoněmecké nížiny, poblíž hranice Německa s Nizozemskem v oblasti protkané pobřežním průplavem, který spojuje povodí řek Hunte a Emže. Účastníci navštívili pastviny v nivě řeky Hase, kde se v předchozích letech uskutečnilo několik projektů zaměřených na reintrodukci bobra evropského, hraboše hospodárného a norka evropského.

Akce tak velkého významu se neobejde bez podpory sponzorů. Kromě organizačního zajištění Univerzity Osnabrück se na setkání podíleli především zástupci Společnosti myslivců Dolního Saska a Společnost myslivců města Osnabrück, dále město Osnabrück, společnost Zeiss, Ministerstvo pro vědu a kulturu Dolního Saska a Univerzitní klub. Z osobní zkušenosti vím, že v Německu jsou mnohé konference podobného rázu často podporovány různými mysliveckými organizacemi. Mimo jiné je to jistě i proto, že si myslivci uvědomují, jak důležité je uvádět nové poznatky vědy do života a začlenit je do moderního systému mysliveckého hospodaření.

Mustelidae Colloquium představuje most mezinárodní spolupráce, bez které by mnohé otázky lasicovitých šelem byly jen stěží řešitelné. I současná česká myslivost cítí, že drobným šelmičkám, které hrají v ekosystému významnou roli, u nás není věnována patřičná pozornost. Navíc se lze mnohdy setkat se zkreslenými znalostmi o jejich životě. Dívejme se proto, prosím, na tyto adaptabilní predátory pozitivně.

Svět myslivosti č. 5/2002