Konec GMO v EU? „Otec“ geneticky upravené brambory se stahuje z Evropy

Německá chemická společnost BASF, která stojí za vývojem geneticky modifikované brambory Amflory, včera (16. ledna) oznámila, že se stahuje z Evropy. Kvůli nevraživosti vůči geneticky upravovaným plodinám (GMO) ze strany evropských spotřebitelů a farmářů se bude prý raději soustředit na americký a asijský trh.

Německý chemický gigant BASF, který se specializuje na vývoj a kultivaci geneticky modifikovaných plodin, zasadil genetickému inženýrství v Evropě citelnou ránu. Včera odpoledne totiž přišel s oznámením, že opouští evropský trh a bude se raději soustředit na Spojené státy americké a Asii, které jsou GMO obecně více nakloněny než starý kontinent.

„V mnoha částech Evropy tuto technologii stále nepřijali – ať už se jedná o spotřebitele, farmáře nebo politiky,“ prohlásil Stefan Marcinowski, člen představenstva BASF. „Z obchodního hlediska je nesmyslné pokračovat v investicích do produktů, které by se měly pěstovat výhradně pro takový trh,“ dodal.

Na rozdíl od Spojených států, které vypěstují 55 % GMO, tedy takových plodin, u nichž byl změněn dědičný materiál (DNA) pomocí genových technologií, stojí Evropa za 1% produkcí. Není totiž žádným tajemstvím, že členské státy EU jsou v pohledu na genetické inženýrství v zemědělství názorově rozštěpeny. Zatímco třeba Španělsko nebo Česká republika se pěstování takových plodin nebrání, k jejich tradičním zarytým odpůrcům patří Francie nebo Itálie.

Rozvoji GMO v Evropě brání i poměrně přísná pravidla ze strany unijních institucí. Jednotlivé členské státy totiž mohou kultivaci GMO na svém území zakázat i poté, co byla schválena Evropskou komisí. V členských zemích EU se tak v současné době může pěstovat pouze jediná geneticky upravená plodina, kterou je kukuřice Monsanto MON810, jíž dala EU zelenou v roce 1998.

Druhou takto upravenou plodinou, která se pěstovala na polích v některých členských zemích, byla ještě donedávna i brambora Amflora určená k produkci škrobu, jíž na trh uvedla právě společnost BASF (EurActiv 3.3.2010). Poté, co ale vědci zjistili, že v jejím případě došlo ke kontaminaci podobnou, ale ještě nepovolenou odrůdou, byla z trhu dočasně stažena.

Poslední hřebíček do rakve GMO

Rozhodnutí společnosti BASF uvítali zástupci ekologických organizací., které na možná rizika spojená s pěstováním a spotřebou GMO dlouhodobě upozorňují. 

Marco Contiero z Greenpeace prohlásil, že tímto krokem „BASF stvrdila, že Evropané geneticky upravované plodiny nechtějí, a mají k tomu dobré důvody.“ 

Mezi ně kromě možných negativních dopadů na lidské zdraví patří i nežádoucí vlivy na životní prostředí – například může dojít k přenosu genetického materiálu na běžnou plodinu, třeba plevel.

Podle Adriana Bebba z organizace Friends of the Earth Europe znamená rozhodnutí společnosti BASF stáhnout se z evropského trhu „ostudu“ především pro evropského komisaře pro zdravotnictví Johna Dalliho, který je známý svým kladným přístupem k GMO. 

„Je to dalším hřebíčkem do rakve pěstování GMO v Evropě,“ nechal se slyšet Bebb. „Nikdo nechce tyto plodiny jíst a jen několik osamělých farmářů je chce pěstovat,“ dodal.

Evropská komise odmítla rozhodnutí soukromého koncernu BASF komentovat.