Komise pro ochranu Dunaje má k dispozici výsledky druhého společného průzkumu stavu jeho povodí

Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (MKOD) [1] v pátek v Praze prezentovala výsledky velké mezinárodní výzkumné expedice - 2. společného průzkumu Dunaje (2. Joint Danube Survey – JDS2).

Jako jediná komise pro ochranu mezinárodního povodí provedla MKOD již dva společné průzkumy. První z nich se v roce 2001 zabýval pouze samotným Dunajem. Druhý, který proběhl na přelomu srpna a září 2007 [2], vycházel ze získaných zkušeností a byl mnohem ambicióznější – zabýval se celým dunajským povodím, tedy včetně přítoků. Sledovaly se při tom hydrologické, chemické i ekologické ukazatele.

JDS2 byl zahájen 14. srpna 2007 v německém Regensburgu. Celkem bylo prozkoumáno 2 600 km Dunaje, z toho 2 415 km pomocí tří lodí plovoucích z Kelheimu v Německu, přes 10 zemí až do delty Dunaje v Rumunsku a na Ukrajině. Průzkum byl ukončen v září 2007. Byly při něm odebrány vzorky na 96 místech Dunaje a na 28 místech jeho hlavních přítoků. Na území ČR [3] se jednalo o dva profily - Pohansko na řece Dyji a Lanžhot na řece Moravě. Hlavním cílem bylo získat spolehlivé a porovnatelné informace o jakosti vody a o znečištění v celém toku Dunaje a mnoha jeho přítoků.

Po skončení expedice vědci v celé Evropě prováděli analýzy vzorků vody, sedimentů, rostlin, ryb a jiných vodních druhů. Za ČR se práce účastnili zejména zástupci Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, v.v.i. Práce mezinárodního týmu vyústila v závěrečnou zprávu i stručnou příručku pro veřejnost.

Průzkum potvrdil, že je třeba usilovat o další snížení znečištění dusíkem a organickými látkami. Znečištění toků bylo prokázáno zejména pod velkými městy a i v řadě přítoků kvůli nedostatečnému čištění vypouštěných odpadních vod. Do budoucna je nutné zajistit lepší čistění odpadních vod z velkých měst jako je např. Budapešť, Bělehrad a Bukurešť. Některé země ležící na hlavních přítocích musí více sledovat znečištění vody vlivem průmyslu. Také musí pokračovat snižování znečištění pocházejícího ze zemědělství (dusíkatá hnojiva a pesticidy).

Výzkum identifikoval oblasti, ve kterých je třeba provádět další výzkum a sledování. Konkrétně se jedná o obsah rtuti v některých vzorcích, zejména ryb, nebo o zdroje znečištění na některých přítocích. Další zkoumání bude vyžadovat také řada nepůvodních druhů organizmů a ryb vyskytujících se v Dunaji.

Vlády zemí, nacházejících se v povodí Dunaje [1] musí tedy do budoucna provést mnohá rozhodnutí pro zlepšení ekologického stavu a snížení znečištění vod. Tím přispějí také ke splnění požadavků Rámcové směrnice EU o vodní politice, která je pravděpodobně nejpřísnějším současným předpisem týkajícím se vody ve světovém měřítku. Jejím cílem je zajistit, aby řeky a jezera dosáhly do roku 2015 dobrého chemického a ekologického stavu. To znamená čistou vodu, dobré podmínky pro život fauny a flory, jako jsou např. migrační trasy a vhodná stanoviště.

Jakub Kašpar, tiskový mluvčí MŽP

Poznámky :

[1] Jednu z největších mezinárodních aktivit při ochraně vod představuje mnohostranná spolupráce při ochraně Dunaje, která byla zahájena v 80. letech 20. století. Její forma se s postupem času měnila od původní společné Deklarace o spolupráci podunajských států v oblasti vodního hospodářství Dunaje, zejména ochrany jeho vod před znečištěním, podepsané v Bukurešti v roce 1985. Tyto aktivity se týkaly pouze samotné řeky Dunaj.

Pokračovaly přes mezinárodní Environmentální program povodí Dunaje, který vznikl v roce 1992 na podnět Evropské komise, až po Úmluvu o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje. Ta byla předložena k podpisu dne 29. června 1994 a vstoupila v platnost dne 22. října 1998. Podle Úmluvy je podunajským státem (tedy možnou smluvní stranou) takový stát, na jehož území zaujímá povodí Dunaje více než 2000 km2. Smluvními stranami jsou v současné době Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Moldava, Německo, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Rakousko, Rumunsko, Ukrajina a Evropská unie. V Černé Hoře, která se odpojila od Srbska a účastní se zatím jednání jako pozorovatel, probíhá v současné době proces ratifikace Úmluvy.

Pro naplňování cílů Úmluvy byla zřízena Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje, kde se smluvní strany snaží dosáhnout udržitelného vodního hospodářství, včetně ochrany a rozumného využívání povrchových a podzemních vod, omezit nebezpečí havárií, při nichž unikají látky nebezpečné vodám, nebezpečí povodní a ledových jevů a přispět ke snížení znečištění Černého moře ze zdrojů v povodí Dunaje.

[2] V roce 2007 obdržela MKOD ocenění v australském Brisbane za nejlepší management povodí 2007 International Thiess Riverprize. Více na www.ochranavod.cz a www.icpdr.org/jds.

[3] Česká republika podepsala i ratifikovala Úmluvu o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje 10. března 1995.

Další informace:

http://www.icpdr.org