Komise: Brzy dojde k sjednocení limitů pro zbytkové pesticidy v Unii

Rada pro zemědělství dosáhla politické dohody v případě nařízení navrhovaného minulý rok Evropskou komisí s cílem harmonizovat na evropské úrovni maximální limity zbytkových pesticidů povolených v ovoci, zelenině, ve výrobcích z obilí i výrobcích živočišného původu.

David Byrne, komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele, dohodu uvítal: "Stanovení jednotného přístupu k limitům zbytkových pesticidů umožní významnou ochranu spotřebitelů v celé Evropě. Stejné limity posílí důvěru spotřebitelů, neboť jim bude jasné, že například jablka z jiné země neobsahují vyšší zbytkové hodnoty pesticidů než jim známá jablka domácí."

Primárním cílem této legislativy je definovat role různých účastníků v procesu stanovení limitů zbytkových pesticidů. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) bude zodpovědný za posouzení rizik a Komise maximální limity stanoví s přihlédnutím k doporučení EFSA. Evropská komise má už k dispozici aktivní každoroční program pro sledování zbytkových pesticidů, díky kterému může poskytnout EFSA další data.

MRLs (maximum residue levels), tedy maximální úrovně reziduí, je horní zákonný limit pro zbytky pesticidů, které lze nalézt v potravinách nebo krmivu. Není to hranice toxikologická, tedy hranice, nad kterou by potravina začala být toxická. U pesticidů používaných v zemědělství jsou limity stanoveny na maximální bezpečné úrovni. Ovšem za předpokladu, že jsou pesticidy používány přesně podle pravidel specifikovaných v povolení k jejich užívání.

Limity jsou stanoveny tak, že s použitím vhodných modelů spotřeby je odhadnut příjem reziduí za normálních a nejhorších podmínek pro evropskou populaci, národní populace a subpopulace (např. kojenci). Společně s údaji z toxikologických testů je potom stanoven "akceptovatelný denní příjem" pesticidů. Toto číslo obsahuje nejvyšší dávku potraviny, při které ještě nevznikají žádné vedlejší účinky v případě dlouhodobého vystavení.

V poslední době panovaly obavy, že některé potraviny mohou být toxické akutně, a proto ke stanovení limitů reziduí těchto látek dlouhodobé scénáře nejsou vhodné. O tomto tématu se živě diskutuje a revidují se metodologie ke stanovení tzv. akutních referenčních dávek a modelů příjmu spotřebitelů.

První legislativa o limitech pesticidů vznikla už v listopadu 1976 a stanovila stropy pro 43 aktivních substancí ve vybraném ovoci a zelenině. Starší limity byly postupně revidovány a měněny podle aktuálního stupně znalostí a vyšších standardů pro potraviny.

Nařízení bude ještě postoupeno ke schválení Evropskému parlamentu do druhého čtení s tím, že by mohlo vejít v platnost v roce 2005. Navrhované nařízení nahradí čtyři existující základní směrnice Rady ministrů o reziduích pesticidů, zejména Směrnice 76/895/EEC (pro vybrané ovoce a zeleninu), 86/362/EEC (pro obilniny a výrobky z nich), 86/363/EEC (pro výrobky živočišného původu) a 90/642/EEC (pro výrobky rostlinného původu, vč. ovoce a zeleniny).

Komise také vyšla vstříc obavám o dostatečnost ochrany kojenců a batolat tím, že přijala Směrnici 99/39/EC, která omezuje použití pesticidů v produkci potravin pro kojence a malé děti.

Mimoto ještě Komise přijala v roce 1991 směrnici, která umožňuje odpovědným orgánům přezkoumávat aktivní substance v pesticidech ze všech hledisek. Nejen z hlediska ochrany spotřebitele, ale i ochrany zaměstnanců, ekotoxikologie a z hlediska chování pesticidů v životním prostředí.